Článek
Kanaďané po čtvrteční porážce 0:1 s Kostarikou tentokrát neponechali v Torontu nic náhodě. V prvním poločase poslali domácí před téměř 30 tisíci diváky do vedení Cyle Larin a Tajon Buchanan, po změně stran zdvojnásobily náskok Kanady gól Juniora Hoiletta a vlastní branka Adriana Mariappy.
"Kanada je fotbalová země, věřte tomu. Ještě to dokážeme, tohle je jen začátek," řekl kouč John Herdman, který jako první trenér v historii dovedl na MS ženský i mužský tým. S Kanaďankami se mu to povedlo v roce 2015.
Při dosud jediné účasti na MS v Mexiku v roce 1986 Kanaďané prohráli všechny tři zápasy a nevstřelili ani gól.
První postup na šampionát tehdy zařídili instalatér z Britské Kolumbie George Pakos a Slovák z Waterloo Igor Vrablic. Zasloužili se o vítězství 2:1 v památném utkání s Hondurasem na stadionu krále George V. v St. Johns v kanadské provinci Nový Foundland.
V prvním zápase na MS v Leonu proti vysoce favorizované Francii s hvězdami jako Platini, Battiston, Fernandez a Tigana javorové listy dlouho vzdorovaly. V brance Kanady tehdy nastoupil devatenáctiletý Paul Dolan, protože, což je další kuriozita v historii MS, první gólman Tino Lettieri měl kontrakt na zápas v sálové kopané a nemohl nastoupit. Kanada statečně kladla odpor až do 79. minuty, kdy Dolan podběhl centr z levé strany a Papin skóroval.
Kanaďan Tajon Buchanan a jeho originální oslava gólu.
Kromě Igora Vrablice, který měl v úvodu utkání největší šanci, když z hranice šestnáctky do prázdné branky neproměnil, byl v hledišti i další zástupce z bývalého Československa kanadský ministr sportu Otto Jelínek. Kanada však prohrála i další dvě utkání s Maďarskem a Sovětským svazem 0:2 a jela předčasně domů. Další velká šance pro Kanadu byla v roce 1993, kdy hrála proti Austrálii závěrečnou kvalifikaci. Doma v Edmontonu vyhrála 2:1, ale stejným výsledkem prohrála venku a penaltový rozstřel dopadl pro domácí Austrálii 4:1.
V kvalifikaci na MS v Kataru musela Kanada hrát nejprve v prvním kole proti ne příliš silným soupeřům Kajmanským ostrovům, Arubě a Surinamu. V druhém kole se střetla s Haiti. Skutečná kvalifikace začala až v třetím kole, kdy se kanadští reprezentanti utkali na domácí půdě v Torontu s Hondurasem. Zápas skončil remízou 1:1 a nikdo nedával Kanaďanům moc šancí na vítězství, ani po nadějné remíze v Nashvillu 1:1 se Spojenými státy. Změna nastala až po další remíze 1:1 na Aztéckém stadionu s Mexikem. Od toho okamžiku šli hráči kouče Herdmana bez porážky kvalifikací a zdolali i největší soupeře jako Mexiko 2:0 v Edmontonu doma nebo Spojené státy rovněž 2:0 v Hamiltonu.
Kanaďan Cyle Larin překonává jamajského brankáře Andre Blakea.
Vítězné tažení zastavila až Kostarika 24. března vítězstvím v San José. Kanaďané potřebovali tedy k postupu v neděli proti Jamajce pouze bod. Ačkoliv na zmrzlém hřišti při teplotě -5°C v Torontu hráli bez svého nejlepšího hráče Alfonsa Daviese, který se léčí po kovidu, nastoupili s odhodláním dotáhnout cestu do Kataru do víězného konce a již v 13. minutě Cyle Larin dostal domácí do vedení. Ještě do poločasu Tajon Buchanan zvýšil na 2:0. Před více než 30 000 diváky exhibice pokračovala v druhém poločase a obzvláště v závěrečných deseti minutách, kdy Hollett a nakonec vlastní branka Mariappy znamenala konečný výsledek 4:0.
Hlavním strůjcem výhry týmu USA nad Panamou 5:1 byl v Orlandu křídelní hráč Chelsea Christian Pulisic, který i díky dvěma penaltám zaznamenal první reprezentační hattrick. Američanům stačí k postupu neprohrát středeční duel s Kostarikou o šest a více gólů.
Podobně je na tom třetí Mexiko, jenž díky gólu Edsona Álvareze zvítězilo v Hondurasu 1:0. Kostarika si po výhře 2:1 nad Salvadorem zajistila minimálně čtvrté místo znamenající baráž proti vítězi oceánské kvalifikace.
Celkem už je známých 20 z 32 účastníků závěrečného turnaje v Kataru, který se letos uskuteční netradičně v listopadu a prosinci.
