Zlato z Tokia Jirku nezmění, tvrdí manželka olympijského vítěze

Doma v Rajhradicích se synem Danielem a dcerou Karolínou. V šest jsme byli vzhůru a strašně se těšili. Bylo fantastické, že v šestičlenném finále byli dva Češi. Zvlášť když Jirka s Davidem Kosteleckým jsou velcí kamarádi. Bylo krásné, co oba předvedli. Byli jsme naprosto nadšení. Mám pocit, že mi ještě ani nedochází, co Jirka vlastně dokázal.

Že si splnil sen. Je to pro Jirku parádní úspěch. Měl sice už hodně medailí z mistrovství Evropy či Světových pohárů, ale olympiáda je úplně jiný kalibr. Poznala jsem to i z toho, jaký se okamžitě strhl kolem jeho prvenství humbuk.

Trochu ano. Ale já věřila, že se rychle vzpamatuje, a pořadí se opět změní v jeho prospěch. Nemýlila jsem se. Chybovat začali i ostatní finalisté, a všechno bylo záhy zase jinak.

Že je to úplná fantazie. Jiří s Davidem Kosteleckým jsou obrovští přátelé, a pokud vím, často se bavili o tom, jak moc by si přáli stát vedle sebe na velké akci na stupních vítězů. Vyšlo jim to zrovna na olympiádě, což je naprosto neskutečné. My se stýkáme i celé rodiny. S Davidovou ženou jsme si psaly i během finále, že je to veliké drama.

Asi ano. Jsem přesvědčená, že i David Jirkovi zlato přál. Zadarmo mu ale určitě nic nedal.

Zatím ne. Jen jsme si psali. Chystáme si zavolat večer, až bude mít Jirka v Tokiu trochu klidu.

Ještě ne. Jen jsem navštívila Jirkovy rodiče. Maminka i tatínek Liptákovi bydlí v Rajhradicích kousek od nás. Vzájemně jsme si vyměnili veškeré dojmy. Jirkovi kamarádi už mně ale psali, že chystají velkou oslavu na večer, a že musím přijít taky. (úsměv)

Děti vtipkovaly, že rýži. Že na ni bude z Japonska zvyklý. To je ale sranda. Jirka je gurmán, má rád především maso. Takže na uvítanou budou asi buď pečená žebra nebo svíčková.

Rozhodně ne. On je zásadový a ví, co od života chce. V žádném případě nezpychne.

Chystám se na to. Chci si Jirkovo vítězství vychutnat ještě jednou a v klidu.