Článek
Kde jste před pěti lety sledoval Krpálkovo tažení za zlatem v Riu?
Byli jsme v Kroměříži v jedné sushi restauraci, ale jak je to malé město, všechno zavírá dřív. Strávili jsme tam celý den, a jak pořád vyhrával, bál jsem se, že zavřou a budu muset utíkat domů. Zavíračka byla v deset, ale kvůli Krpošovi nechal pan majitel otevřeno až do jedné a fandil s námi.
Říkal jste si v ten moment, že na příští olympiádě už chcete být taky?
V tu chvíli jsem si to tak užíval, že mi to bylo jedno. Ale tím, že Lukáš ukázal, že z malého města a malé země se dá udělat obrovský úspěch, je inspirací nejen pro všechny judisty.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Jak se vám ulevilo, když bylo jasné, že se do Tokia dostanete?
Na žebříček jsem se díval průběžně, ale pořád tam byla nejistota, tak jsem se snažil emoce držet. Až když vyšla oficiální listina, byl to krásný pocit zadostiučinění za celou tu cestu. Odmala jsem se díval na všechny olympiády a teď jsem se tam nominoval. Dodalo mi to náboj do dalšího tréninku, ale i normálního života, že když jste odhodlaní a za něčím si jdete, dokážete i nemožné.
Naděje pro Tokio
Profily českých sportovních hvězd a rozhovory s největšími medailovými nadějemi pro letní olympijské hry v Tokiu 2021, které začínají 23. července a končí 8. srpna a kde je v akci celkem 115 českých sportovců.
Komu jste jako prvnímu volal?
Trenérovi Marcelu Frenštátskému. Občas když jsem měl splín a začal se vztekat, vždycky mě uklidňoval, že se tam dostaneme a že si to zasloužíme. Tak jsem mu děkoval, že mě podržel v těžkých chvílích, a jsem rád, že jede na olympiádu se mnou.
Hodně času strávíte kvůli omezením na pokoji, co si jako vášnivý čtenář vezmete?
Beru si dvě knížky, Umění války a jednu sci-fi. A taky si beru věci do školy, s Krpošem se na to chceme vrhnout, když bude prostor.
