Camp Nou na vlastní kůži: Česká rarita! Němeček v Barceloně debutoval a porazil ji dvakrát

Sezona 1991/92 byla nultým ročníkem Ligy mistrů. Sparta se přes Glasgow Rangers a Olympique Marseille probila až do semifinalové skupiny, kde vedle Benfiky Lisabon a Dynama Kyjev narazila také na Barcelonu. Venku s ní prohrála 2:3, doma na Letné ji slavně porazila 1:0.

„Na celý dvojzápas se mi vzpomíná velmi dobře... Já shodou okolností první soutěžní zápas za Spartu sehrál právě na Camp Nou v roce 1985, když jsme tam po domácí porážce 1:2 vyhráli 1:0, a měli dokonce další šance na postup," poukazuje Václav Němeček.

„O šest let později se mi tedy hodilo, že už jsem Barcelonu a tamní prostředí trochu znal. Byli velmi silní, porazili nás vlastně v deseti. Brzy byl vyloučen Amor a z přímého kopu Béda Vrabec hned vyrovnal na 1:1. Přes porážku 2:3 jsme uhráli dobrý výsledek a odnesli si skvělý zážitek," vzpomíná vicemistr Evropy z roku 1996.

Barcelonu tehdy vedl slavný Johan Cruyff. „Sparta hrála přesně tak, jak mi hlásili moji pozorovatelé. Je to dobré mužstvo s výborným pohybem i ovládáním míče," pochválila legenda soupeře.

Když už Letenští hráli prakticky celý zápas proti deseti, nemohli dosáhnout aspoň na remízu?

„Já nejsem žádný velký historik a pamětník. Když mám vzpomínat na konkrétní zápasy, volám raději kustoda Jirku Šímu, který si vybavuje mnohem víc podrobností než já..." směje se Němeček.

„Byli fakt dobří, vždyť mluví za vše, že pak nultý ročník Ligy mistrů vyhráli. Nás mrzela jedna věc. Skončili jsme za nimi ve skupině druzí, ale dál už hráli jen vítězové finále. Druhé týmy nic. Zatímco o rok později se už hrálo křížem semifinále. Kvůli hernímu formátu jsme tak přišli o další dvojzápas a možnost zahrát si o finále."

Sparta každopádně byla na Camp Nou senzaci blíž, než mohla sama doufat.

„Propásli jsme velkou šanci. Především proto, že hráčům chybělo více odvahy. Ovšem ze zkušenosti je známé, že někdy se mužstvu v deseti hraje lépe. Remíza by byla spravedlivější, neboť ve druhém poločase jsme měli více šancí. Za stavu 1:1 se hráči zalekli možnosti, která se jim nabídla. Za stavu 3:2 jsme chtěli hrát vabank, protože nebylo důležité, zda prohrajeme o gól či o dva. Chtěli jsme získat bod. Myslím, že v těchto zápasech bude hrát rozhodující roli domácí prostředí," hodnotil trenér Dušan Uhrin.

Jako by tušil, že chvíle jeho týmu přijde až v Praze.

Němeček v Barceloně snižoval na 3:2, víc už hosté v přesilovce nestihli.

„Můj gól? Přece jen si něco vybavím. Především, že nic těžkého to nebylo, zakončoval jsem vlastně do prázdné... Tuším, že akce začala právě u mě, pak pokračovala hlavně přes Romana Kukletu a já pak měl ze dvou metrů snadnou práci."

Zatímco Slavia se letos v Lize mistrů měří s Messim a spol., hvězdami Cruyffova výběru byli Koeman, Guardiola, Zubizarreta či Laudrup.

„Myslím, že tehdejší a současná Barca se srovnat dá, tehdy také měli skvělé hráče. Často zaznívají soudy, že tehdy nebyl fotbal tak rychlý. Můžeme se vracet třeba do dob Pepíka Masopusta, když někdo tvrdí, že tehdejší hráči by neměli v dnešním fotbale žádnou šanci. Já s takovými soudy nesouhlasím. Vždyť ti hráči by dnes byli jinak trénovaní, měli by jiné stravovací návyky a spoustu dalších věcí. Já tvrdím, že kdo uměl hrát fotbal před třiceti, čtyřiceti lety, uměl by ho přece hrát i dnes!" zdůrazňuje Němeček.

Ani Amorovo vyloučení Spartě k bodovému zisku nepomohlo.

„Bylo to proti nim těžké, běhali hodně, ale hlavně účelně. Měli dobrý systém a přesně věděli, jak napadat, kdy a kam běžet. Vždycky poukazuji, že právě Cruyff byl jedním z prvních lidí, který Barce vštípil, aby běhal hlavně balon a soupeř, protože pak je mnohem víc unavený. A to jí zůstalo vlastně dodnes," všímá si pozdější kapitán české reprezentace.

Giganta teď na jeho půdě vyzvou sešívaní.

„Výkon Slavie byl v prvním utkání v Edenu každopádně slibný. V současné době má Barca slabinu vzadu. Když na ně zatlačíte a dokážete je dostat do úzkých, ukazuje se, že Piqué a spol. už přece jen nejsou tak rychlí a dělají chyby," říká Němeček.

„Nebudeme si však nalhávat, že by je soupeři z české a dalších lig měli porážet. Když se Messi, Suárez a spol. rozhodnou, že budou hrát fotbal, nedá se proti nim prostě nic dělat. Ale zkoušet se to proti nim musí a dá. Z deseti zápasů s nimi se tak dva tři třeba uhrát dají. My to na ně se Spartou taky zkusili a dvakrát nám to vyšlo," cení si.

Ze tří zápasů Barcelonu hned dvakrát porazil. Němeček je raritou. „V českých luzích asi jo..." usmívá se. Spolu s ním byl u obou výher Sparty ještě Jozef Chovanec.

„Porážka 2:3 u nich určitě měla pro odvetu vliv. Dokázali jsme si, že můžeme s top týmy hrát, jako když jsme vyřadili Marseille. Sezonu před tím byla ve finále, o rok později Ligu mistrů dokonce vyhrála. A my taky měli hodně silný tým. V zápase exceloval Máňa Mistr, taky Roman Vonášek, v laufu byli Frýďas, Sigi, Jirka Němec a další," vypráví Němeček.

Mezi Spartou a Barcelonou tehdy podle něj byl jeden zásadní rozdíl. „My jsme zkušenosti z velkých pohárových zápasů teprve sbírali, což platí i dnes o Slavii. A musí se také všechno sejít. Když jsem zmínil Marseille, tam jsme po poločase klidně mohli prohrávat 0:5. Jenže zápas jsme prohráli jen 2:3, což nám pomohlo, že jsme je pak v odvetě vyřadili..."