Článek
Zátopkova desítka se letos konala podruhé. Lomená alej byla zázemím, startem i cílem. Při příjezdu vás obklopí větve a koruny vysokých borovic, které jistě také ještě pamatují samotného Emila. A jaký to musí být pocit, když na vás shůry shlížejí stromy, které zaléval vlastním potem náš Zátopek... Trať vede po velmi příjemných lesních cestách vonících borovicemi a až na drobné výjimky ji stromy dobře chrání před sžíravými slunečními paprsky.
Běží se na pětikilometrovém okruhu. Pokud se přihlásíte na hlavní závod, dáte si ho hned dvakrát. Ale k dispozici jsou i štafetové běhy pro dvoučlenné týmy nebo dětské závody na kilometr a půlkilometr. Bohužel s sebou nemám nikoho do týmu, tak v globálně klimaticky nekorektním vedru musím odběhnout obě kola sám. Systém intervalového startu je pro mne úplnou novinkou. Nikdy jsem nic takového neabsolvoval, i když tuším, že na orientačních bězích něco takového mívají. Každé startovní číslo má přesně určený čas, od kterého se spouští jeho individuální časomíra. Aby byl běžec na startu včas, je už jeho boj. Hned v první osmici startovních čísel se toto dvěma lidem nezdařilo.
Zátopkův odkaz stále žije!
Sportimage.cz
Intervalový start je ale čestný a spravedlivý. A kromě jiného umožňuje dostat na úzkou trať bez větších problémů několik stovek běžců. I po psychologické stránce jde o zajímavý zážitek. Vy víte, že ten před vámi vyběhl o 20 vteřin dřív. A ten vlk lačnící po vaší krvi za vámi zase (jen!) o dvacet vteřin později. Takový druh motivace jsem ještě nezažil. Pokud se vám daří, pár lidí předběhnete. Zabavíte hlavu počítáním svých „obětí" a nemusíte ji trápit přemýšlením nad jinými závodními malichernostmi. Třeba jak pálící slunce nepřeje vašim hvězdným výkonům nebo jak moc už vás bolí nohy. Horší samozřejmě je, když vás začnou předbíhat ostatní. To pak přemýšlíte o tom, kde jste ve své tréninkové přípravě udělali největší chybu. Na Zátopkově desítce se ale můžete uklidňovat tím, že ten svěží jinoch vás mohl tak rychle předběhnout třeba jen proto, že běží štafetu.
Slunce potrápilo běžce jen na krátkých otevřených úsecích.
Sportimage.cz
Na startu závodu spjatého s legendárním běžcem a legendárním místem nemohou chybět ani velkoformátové hvězdy. Tu neoddiskutovatelnou jedničku vytvořil Tomáš Svoboda, kterému ale stejně všichni (včetně mě) říkali Davide. Známý triatlet je totiž k nerozeznání bratrsky jednovaječně podobný svému dvojníku Davidovi Svobodovi, modernímu pětibojaři s olympijským zlatem na krku. A tak se i startujícímu funkcionáři zmátly pojmy s dojmy a pro jistotu přítomného sportovníka oslovil jmény oběma. Ještě dlouhá léta tak ve svých běžeckých kroužcích můžeme diskutovat o tom, kdo z bratrů to doopravdy byl. Kdo to byl, kdo závod ozdobil novým traťovým rekordem s hodnotou 33:58, což je na desítku výkon, po němž budeme celý život pravděpodobně jen slintat, a to si ani nemusíme moc připomínat, že trať byla terénní a ne úplně rovná.
Tomáš Svoboda nedal nikomu šanci.
Sportimage.cz
Pohled na Svobodův výsledek mne samozřejmě enormně rozrušil. Částečné uklidnění přineslo jen drobné zjištění, že se mu (stejně jako mně) nepodařilo dosáhnout negativního splitu a druhé kolo měl pomalejší než první. Tak alespoň něco máme společného! Přichází úleva v cílovém zázemí nad zakoupeným hamburgerem a výsledkem vlezoucím se do první třicítky a s pořadovým číslem 6 v kategorii. Ještě než opouštíme závodní scénu, snažím se své četné ratolesti přesvědčit, že do příště bude nutné, aby mi svou vstřícností a pochopením umožnily kvalitativně hodnotnější přípravu. Na příští rok už mám předplaceno, tak uvidíme.
