Článek
Nesáhl jsem v tomto případě po klasické tištěné, vázané knize. Když jsem uviděl, že je k mání také v namluvené verzi, zvolil jsem raději tuto. Alespoň bude u dlouhého běhu co poslouchat a nad čím přemýšlet, říkal jsem si. A byla to dobrá volba. Až taková, že vám ji mohu bez uzardění velmi doporučit.
Mnohé ze čtenářů, či vlastně posluchačů, přesvědčí už fakt, že do namlouvání se pustil svým příjemným a temně poutavým hlasem Ivan Trojan, známý představitel filmových více či méně psychicky narušených jedinců. Tady ale od něj nečekejte rozhodně nic jiného než roli toho nejserióznějšího vypravěče.
Osud malého Emila je popisován už od dětství a prvních výprasků tatínkovým colštokem. Když s Emilem v mnohačetné rodině povyrosteme, podíváme se s ním do válečného Zlína. Právě tady jsem nabyl pocitu, že já sám bych se pravděpodobně stal psychopatem, pracovat v podmínkách baťovských závodů. Od rána do večera jen dřina a dřina na pásu. Vydělané peníze povinně převáděné do závodní banky, absolutní kontrola nad vším, na co by mohl dospívající chlapec byť jen pomyslet. Na mysli mi tanulo jen jedno slovo, rovněž z válečného období ‒ Arbeitslager, pracovní tábor. I to je způsob, jak chlapcům vštěpovat řád a disciplínu. Možná právě z toho později čerpal i samotný Emil.
Emil Zátopek za mého velkého obdivu přežívá tuto zvláštní životní epizodu a navíc zjišťuje, že ho k velkému překvapení baví běhání. Nejprve běhá ze vzdoru, aby poškádlil a naštval systém. Přichází však tomu rázem na chuť. Prožijeme s ním ty opravdové začátky, nejtvrdší tréninky, přípravy, pochyby i odhodlání před množstvím důležitých závodů. Ze stále vítězícího Emila se stává voják a dojde také na seznámení s Danou Ingrovou, shodou okolností dcerou vojenského důstojníka.
Další historie je už pevně spojena s naší významnou oštěpařkou a vyprávění snad ještě o něco barvitější. Zvukový formát knihy je určitě dobrou volbou. Mezi jednotlivými částmi vyprávění se tak můžeme pokochat třeba i záznamem Emilova zpěvu slováckých písní nebo jeho živým komentářem k některému ze světových úspěchů.
Více už vám asi prozrazovat nebudu. Kniha je v mnohém inspirativní a burcující. Hlavně tedy pro běžeckou část čtenářské obce. Tak snad ještě poslední vějička na závěr. Jeden z průkopníků sportovního lékařství u nás shledal, že Emil „nemá žádný evidentní běžecký talent, jehož podstata by se nedala pochopit. Všech svých úspěchů dosáhl tréninkem." Tak ale na co se teď budeme vymlouvat my? S hlasem Emila, Pana Běžce v uších už nemůžeme na nic. Každopádně dobrý běh a dobrý poslech!
PŘEČETLI JSME ZA VÁS:Jean Echenoz - Běhat. Románová pocta Emilu Zátopkovi Zátopek ...když nemůžeš, tak přidej
| Může se vám hodit na službě Zboží.cz: |
| •Emil Běžec - Pavel Kosatík (čte Ivan Trojan) |
