Článek
V závěrečném předolympijském závodě jste se s debutantem Jáchymem Procházkou zvládl poprvé v sezoně probojovat do elitní desítky. Bylo to pro vás velké povzbuzení?
Obrovské, Jáchym jel ve Světovém poháru poprvé, to je bomba. Takovou vzpruhu jsem potřeboval. Po tom, jakými trably jsme poslední tři týdny prošli, jsem čekal horší výsledky.
Vy jste ještě v Soči byl v roli brzdaře, pak jste se přeškolil na pilota. Vždycky jste měl v sobě touhu bob řídit?
Vždy mi to přišlo zajímavé. Byl jsem dobrý brzdař, takže tam byl předpoklad, že když budu pilotovat a budu mít druhého brzdaře s dobrými starty, můžeme mít dobré výsledky.
Naděje pro Peking
Profily českých sportovních hvězd a rozhovory s největšími medailovými nadějemi pro zimní olympijské hry v Pekingu 2022, které začínají 4. února a končí 20. února.
Jak probíhá učení na pilota?
Úplně na začátku mě poslali na jednu dráhu, kde to vůbec nevyšlo. Dostal jsem plánky a instrukce, jak řídit, ale stejně nevíte, jak se bob bude chovat. Řeknou, že se má za levý rajčák zatáhnout pět centimetrů, ale netušíte, jak to zareaguje na ledě. Na rovince bob nereaguje vůbec, až ve chvíli, kdy najede do zatáčky a odstředivou sílou se zaryje do ledu, teprve začne trochu poslouchat. Je to fakt zvláštní pocit.
Co znamená, že na začátku vám to nevyšlo? Překlopili jste se?
Jo, narazili jsme do mantinelu a nedopadlo to vůbec dobře. Pak mě poslali do takové bobové školy, kde se nezačínalo z vrchního startu, ale ze dvou třetin dráhy. Bob se tolik nerozjel, v nižší rychlosti dokážete lépe reagovat a na jednodušší dráze v Innsbrucku jsem se naučil pořádně pilotovat.
Jak složité je bob ovládat?
Všichni sedíme úplně na dně, na karbonu, nejsou tam žádné sedačky. Jedině pilot má malé opěrátko a jako jediný mám natažené nohy až dopředu do špičky bobu. Mezi nohama mám protažené ty rajčáky, za které tahám, ovládají přední osu, která se natáčí doprava a doleva. Ve dvojbobu za mnou sedí brzdař, který má mezi nohama brzdu, ale brzdí až za cílem. Kdyby brzdil v průběhu jízdy, zničí led a už by nemohli jet další. Ve čtyřbobu jsme tam poskládaní čtyři a zase má brzdu ten poslední vzadu.
| Dominik Dvořák |
|---|
| Boby |
| Narozen: 27. 2. 1992 v Praze |
| Bydliště: Praha |
| Stav: svobodný |
| Klub: Olymp – CSMV |
| Trenér: Dawid Kupczyk |
| Největší úspěchy: 3. místo v celkovém hodnocení SP 2020/2021, se čtyřbobem bronzový na juniorském MS 2016 ve Winterbergu, s dvojbobem bronzový na juniorském MS 2017 ve Winterbergu. |
| Účast na ZOH: Soči 2014 – 24. se čtyřbobem, Pchjongčchang 2018 – 17. s dvojbobem, 12. se čtyřbobem. |
Jak jsou bobisté náchylní na zranění? Dlouhodobě laborujete se zády…
My už si děláme srandu, že spodní záda jsou nemoc pilotů. Možná tím, že mám jako jediný opěrku a vibrace na ledě jsou docela velké. Je to spojené i s tréninkem, což je hlavně těžká posilovna a záda dostávají záhul. Výhřez plotny je u mě opakovaný, bohužel mi dráždí nervy a jde mi to do nohy.
Jezdíte i rychlostí přes 140 kilometrů za hodinu, jak moc jsou boby nebezpečný sport?
Musím zaklepat, protože už jsme měli docela drsné karamboly, ale vždycky bob zůstal uvnitř dráhy, nevyletěl ven. Když se otočí na hlavu, vždycky by měl zůstat v korytu. Náš rekord je 156 kilometrů za hodinu z Whistleru a v tom se otočit na záda… Nejčastěji máme spálená ramena a naražené krční páteře. Dá se tam přijít docela k dobrým zraněním, ale samozřejmě maminkám doma říkáme, že boby jsou bezpečný sport. (úsměv)
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Jak často se pilot s vašimi zkušenostmi ještě převrátí?
Kluci z týmu mě překvapili, když řekli, že je to pravidelně tak dvakrát za rok. A když jsem se nad tím zamyslel, tak jsem si říkal, že je to pravda a aspoň dvakrát v sezoně jsme šli na držku…
Když se to stane, nadávají brzdaři?
Nadávají. (úsměv) Ale jeden z posledních pádů byl takový, že se mi v Altenbergu utrhlo řízení v bobu. Už ve čtvrté zatáčce, chtěl jsem zatáhnout za rajčák a zůstal mi v ruce. Utrhlo se lanko, hned jsme se otočili na hlavu a kluci říkali, co se děje, jestli jsem v bobu usnul.
Snižuje se riziko karambolu s množstvím absolvovaných jízd?
Mám jich určitě přes tisíc, ale i když je koryto betonové a dráha pořád stejná, led může být jiný. Na začátku zatáčky může být narostlý víc, na výjezdu míň a řízení se docela dost liší. Budu nastavený, že mám řídit, jako jsem tam řídil vloni, najednou je třeba reagovat jinak a můžeme se otočit na hlavu. Pilot musí být bystrý.
| Co je čeká do ZOH |
|---|
| Světový pohár skončil už o minulém víkendu, čeští bobisté si nafasovali olympijskou kolekci, trénují v Praze a ve čtvrtek vyrazí speciálem z Ruzyně do Pekingu, kde už je čekají tréninky na dráze v Jen-čchingu. |
Rozdíl v pilotování dvojbobu a čtyřbobu jste přirovnával k řízení auta a autobusu.
To sedí. Ve čtyřbobu se chyby projeví daleko víc, jedete větší rychlostí. Už se to těžko zachraňuje větším zatažením za řízení, bob si pak dělá, co chce.
Jak velkou alchymií je u čtyřbobu co nejrychlejší sesedání po startu?
Trénujeme to i na suchu v garáži, kdy se během dvou tří sekund musíme naskládat dovnitř.
| Kdy budou v akci v Pekingu? |
|---|
| Začnou úvodními jízdami dvojbobů v pondělí 14. února od 13.05 SEČ (v Pekingu je o sedm hodin víc) a od 14.40, následující den závody vyvrcholí třetí jízdou od 13.15 a závěrečnou od 14.50. Čtyřbob se postaví na start v sobotu 19. února ve 2.30 a 4.05, závěrečné jízdy jsou na programu v neděli od 2.30 a 4.20. |
Stalo se, že jste někomu ujeli?
Stalo, jedno z křídel nenaskočilo. Uklouzl, nakonec se do bobu nějak dostal. Ale už jsme najeli do první zatáčky a jak v bobu stál, tak při té odstředivé síle jsme se otočili. Jeli jsme po hlavě, tři kluci za mnou se z bobu vyprostili a já tam zůstal sám, protože jsem tam byl zaklíněný. Tak jsem jel po hlavě od jedničky do devátý zatáčky, kde už se to docela rozjelo a otočilo mě to zpátky na nože. Takže jsem v bobu, který normálně váží 630 kilo, jel do cíle, akorát se choval úplně jinak, když byl prázdný. V cíli jsem si ještě rychle přelezl dozadu, zabrzdil jsem, pak jsem ten bob sám odtlačil a možná i naložil. (úsměv)
