Vše, co jste kdy nepotřebovali vědět o běhání, a nenapadlo vás se zeptat (IX)

Ital s dvacetiletými českými kořeny a také prezident organizačního výboru RunCzech Carlo Capalbo byl jmenován do čela jedné z komisí mezinárodní atletické federace IAAF. Byl nově pověřen vedením komise silničních běhů (Road Running Commission). Za federaci si tak bude schvalovat i své vlastní závody. Snad bude i v tomto svém počínání úspěšný a nebude si zbytečně házet klacky pod nohy.

Maratónská legenda Paula Radcliffová není jen držitelkou aktuálního světového rekordu na královskou distanci 42,195 km, jenž už třináct let žádná žena nepřekonala. Běžkyně už sice ohlásila konec profesionální kariéry, ale vzpomínky na ni jsou stále živé. Jak by také ne, když v dobách své největší slávy předváděla i takové mazácké kousky, že si třeba během závodu odskočí na toaletu ‒ a přesto vyhraje s více než pětiminutovým náskokem (např. London Marathon 2005, v tisku označováno jako „faux poo"). Obecně se zdá, že drobné vylučovací potíže napomáhají větší výkonnosti běžců. Tak například náš legendární Pavel Kantorek dosáhl svého nejlepšího času na maratónu poté, co se v průběhu závodu zdržel čtyři minuty na toaletě.

Největší světová běžecká velmoc v ženské kategorii je Irsko. Takové tvrzení obhajuje fakt, že ostrovní Irská republika třímá v rukou světové prvenství v počtu účastnic jediného závodu. Tím závodem je Dublin Women's Mini Marathon pořádaný v hlavním městě. Jde o klání na 10kilometrové trati, jež existuje už od roku 1983, tedy plných 33 let. Za tu dobu se jej celkově zúčastnilo přes půl miliónu žen, holek a děvčat. V roce 2015 na start nastoupilo 37 000 běžkyň, ale byly i roky s více než 40 000 účastnic. Traťový rekord pochází z roku 2000 a představuje hodnotu úctyhodných 31:28 min. (Výkon by se stále vešel mezi pět nejrychlejších ženských desítek světa.)

Hodně velké zklamání čekalo na jihoafrického borce v cíli závodu Natal Marathon v roce 1938. „Smál jsem se, ale vlastně se mi chtělo brečet," řekl k tomu samotný běžec Johannes Coleman. Tehdejší světový maratónský rekord byl na úrovni 2:26:40 a Colemanovi se jej podařilo zdrtit o tři minuty. Bohužel pro něj v cíli tou dobou nikdo nebyl. Maratónec se tedy zkoušel rozhlédnout kolem, zda někoho z pořadatelů přeci jen neobjeví. Úspěch měl v místnosti s občerstvením. Tam zastihl hlavního časoměřiče závodu, kterak uvolněně popíjí ze šálku svůj čaj. Organizátoři se posléze překotně omlouvali s vysvětlením, že nikoho s tak dobrým časem v cíli opravdu nečekali. Vítězství v závodu běžci nakonec nikdo neupíral, světový rekord si ale kvůli fatální chybě pořadatelů připsat nemohl. Coleman za svou kariéru několikrát vyhrál zlato na důležitých mistrovstvích, k překonání světového rekordu se však už nikdy nepřiblížil.

Čínská běžkyně Wang Ťün-sia překonala v jediném běhu tři světové rekordy. Při svých památných 10 000 metrech, jež nakonec uběhla za 29:31,78, zlepšila stávající světový rekord o půl minuty. Druhých 5 000 metrů dokázala běžet dvanáct vteřin pod světovým rekordem a posledních 3 000 metrů pět vteřin pod rekordem. Odehrálo se tak v roce 1993 na domácí půdě v Pekingu. Vše je o to pikantnější, že žena patřila do skupiny kontroverzního trenéra Ma Ťün-žena, jenž byl o pár let později usvědčen z podávání zakázaných prostředků. Společně s další jeho svěřenkyní, čínskou rekordmankou Čchü Jün-sia tvořili v devadesátých letech minulého století duo přezdívané odbornou veřejností jako „The Chemical Sisters". A jakou přezdívku si na běžeckých kolbištích vybojujete vy?