Článek
Emil Zátopek byl prvním mužem světa, který prokazatelně uběhl za jednu hodinu více než dvacet kilometrů. Stalo se tak v roce 1951.
David Babcock ze Spojených států amerických propadl ve stejný čas jak lásce k běhání, tak také k pletení. Jelikož neměl času nazbyt, rozhodl se oba koníčky spojit. Trénoval a současně pletl. V roce 2013 se zapsal do knihy rekordů, když se mu podařilo uběhnout maratón za 5:48 hodin a zároveň uplést rekordní šálu v délce 3,7 metru. Na otázku ‚Jakou máš rychlost?' většinou odpovídá: ‚Necelých devět centimetrů na kilometr.'
Kanadský běžec Ed Withlock zaběhl v roce 2003 maratónskou distanci v čase pod tři hodiny. To by samo o sobě nebylo až tak zajímavé, kdyby tomuto ctihodnému muži nebylo tehdy 72 let. Stal se tak první osobou světa, která dokázala prolomit hranici tří hodin ve věku 70+.
Registrace na pražský půlmaratón i maratón ze série RunCzech je rok od roku stále rychlejší. Například na letošní závody jste se měli poslední šanci dostat ještě minulý rok. Kapacity obou závodů byly naplněny po pouhých 69 dnech od zahájení registrací. Jedinou možností, jak se ještě na populární běhy dostat, je zkusit partnerské charitativní organizace. Zdá se, že se zrychlováním maratónských běhů jde ruku v ruce i potřeba rychlých reakcí při registraci. Kdo zaváhá, neběží.
Primátor německého města Lipsko odmítl při startu tamního maratónu v roce 2006 vystřelit ze startovní pistole. Jako pacifista absolutně odmítá použití střelných zbraní a výjimku neudělal ani při této slavnostní příležitosti.
Start na maratónu v New Yorku měly do roku 1971 ženy zakázán. Mělo se za to, že tak velká distance je pro příslušnice něžného pohlaví příliš nebezpečná. Zákaz byl na počátku 70. let zrušen, ženy však startovaly o deset minut dříve než zbytek pole. Po mohutných protestech závodnic byla zrušena i tato podmínka. V současné době tvoří ženy na mezinárodních maratónech asi 40 procent startujících.
| ČTĚTE TAKÉ: Vše, co jste kdy nepotřebovali vědět o běhání, a nenapadlo vás se zeptat |
| I. díl seriálu |
| II. díl seriálu |
Dánské běžkyni Annette Fredskovové byla diagnostikována roztroušená skleróza. Rozhodla se ale nečekat, až ji nemoc skolí, ale postavit se jí aktivně. V letech 2012-2013 uběhla za 365 po sobě jdoucích dnů 366 maratónů. Poslední den uběhla maratóny raději hned dva.
Japonec Šizó Kanaguri platí za nejpomalejšího maratónce všech olympiád. V roce 1912 reprezentoval svou zemi na olympiádě ve Stockholmu. Nebývalá vedra jej ale srazila na kolena už po sedmadvaceti kilometrech. Obyvatelé nedalekého domu se kolabujícího atleta ujali a nechali jej u sebe také přespat. Na druhý den se Japonec vrátil zpět do vlasti. V roce 1966 se ovšem do Švédska vrátil a svůj maratón dokončil. V nejpomalejším čase historie: 54 let, 8 měsíců, 6 dní, 5 hodin, 32 minut a 20,3 vteřiny. Pokud s tímto časem mohl reprezentovat svou zemi na olympiádě, proč byste nemohli také vy?!
Do knihy rekordů je ovšem jako nejpomalejší maratónský běžec zanesen jiný chlapík. Brit Lloyd Scott, jenž v roce 2002 absolvoval londýnský maratón za 5 dní, 8 hodin, 29 minut a 46 vteřin. Scott ovšem běžel pro podporu charitativních organizací a ve speciálním potápěčském obleku do velkých hloubek s hmotností úctyhodných 59 kilogramů.
Zbytky vlasů by si určitě rád vytrhal keňský vytrvalec a vítěz maratónu v Hamburku v roce 2013 Eliud Kipchoge. Svým časem 2 hodiny 5 minut a 30 vteřin sice vyhrál závod i nastavil nový traťový rekord, ale jen o vteřinu mu unikl ještě časový bonus ve výši 25 000 eur. Rychlonohý běžec si ale jistě zchladil žáhu jinde. Vždyť je dodnes držitelem šestého nejrychlejšího maratónského času na světě.
