Maratón pod dvě hodiny? Podle vědců stačí osm šikulů ‒ a je to tam!

Pokud jste sledovali přímý přenos nebo alespoň záznam z letošního maratónu v Berlíně, určitě si vzpomenete na momenty, kdy nového světového rekordmana Kipchogeho opouštěli překvapivě brzy jeho špičkoví vodiči, kteří jej měli doprovázet na významné části trati. Keňan je všechny brzy setřásl. Se svou rychlostí a třením vzduchu se tak musel prát sám, i tak se mu ale podařilo zdrcujícím způsobem vylepšit světový rekord.

Vědci z University of Colorado, University of Minnesota a University of Houston dali hlavy dohromady, dali dohromady data o fyziologických dispozicích Eliuda Kipchogeho, data o fyzikálních zákonitostech našeho světa, použili spoustu statistiky, extrapolací, probabilizací a průměrování, aby následně přičetli a odečetli Ludolfovo číslo... a vyšlo jim, že lidstvo se může dočkat maratónu pod dvě hodiny už teď. Že to má pěkných pár ale, tušíte zcela správně.

Prvním předpokladem je, že budeme mít k dispozici osm (!!!) Kipchogeů, respektive osm vytrvalostních běžců na jeho úrovni. Tady zřejmě počítají se skokovým posunem v bádání na poli dnes nezákonného klonování lidí. Podle matematických modelů by postačilo, kdyby takových osm borců běželo v uzavřené formaci, na jejímž čele by se střídali přesně dle svých fyziologických předpokladů.

Cyklisté tomu říkají „jízda v háku". Je nasnadě, že za rozrážení vzduchu prvními běžci (při rekordním pokusu projektu Breaking2 v italské Monze udržovali tempaři před šampiónem šípovitou formaci) mohou ti za nimi značné procento sil ušetřit. Podobné chování můžeme na závodech vidět už nyní, a to v první polovině maratonu. Proč v první? Pro špičkové závodníky je vcelku obtížné najít pacemakery, kteří by s nimi vydrželi držet krok déle. Ne že by tací na zeměkouli vůbec neexistovali, ale když už máte ten dar zaběhnout maratón za dvě hodiny a nějakou tu minutku k tomu, těžko vás bude někdo přesvědčovat, že máte jinému dělat jen vodiče.

Chtělo by to zkrátka osm rekordmanů, kteří se koncentrují na jedinou věc: boj s časem ve vzájemné absolutní kooperaci. V podstatě na stejném principu byl postaven i samotný projekt Breaking2 s výsledným časem 2:00:25. Za osm Kipchogeů to tenkrát schytal pouze jediný. Ten měl zato na zhruba dvoukilometrovém okruhu na trase závodů F1 k dispozici nepřeberné množství vodičů, kteří se před ním mohli různě prostřídávat podle aktuálních dispozic a sil a vlastními těly krýt šampióna před nepříjemnými důsledky rozrážení vzduchu plus mu být zároveň psychickou motivací a oporou.

V konečném důsledku si teď budeme muset počkat, dokud se nenaplní matematické předpoklady a svět nebude mít k dispozici dostatek maratónců na nebetyčné úrovni a upřímného kolektivistického ducha. Anebo dál vymýšlet podpůrné výživové doplňky, obuv vesmírných konstrukcí a oblečení lehké jako vánek sám a doufat, že jednou to tam prostě padne.