Ženevský maratón ‒ uprostřed světového dění

Ve stejný den, první květnovou neděli se běží maratóny v několika městech Evropy. Třeba i v Praze a Ženevě. Náš redakční tým se rozdělil, abychom pro vás dokázali pokrýt více závodů najednou. Libor bojoval v Praze, já jsem se přesunul do Švýcarska. Závodů jsem absolvoval více, ale vrcholem běžeckého víkendu byl samozřejmě nedělní Ženevský maratón.

V maratónský den se běží také maratónská štafeta, půlmaratón, půlmaratón pro vozíčkáře a handbikery. A předcházející sobotu patřily břehy jezera nočnímu desetikilometrovému závodu pro běžce, pro chodce a pro nordic walkery. Odpolední čas si vyhradily ženy v přísně dámské pětikilometrové distanci La Genevoise a na své si přišli i ti nejmenší, kteří se mohli popasovat s tratěmi od jednoho do pěti kilometrů.

Už při jízdě tramvají na místo startu si uvědomuji jednu důležitou věc: Kdyby o mém počínání věděl Sheldon, Leonard, Rajesh nebo snad i Howard, strašně by mi záviděli. Osmnáctka má totiž konečnou stanici v CERNu, Evropské organizaci pro jaderný výzkum. Nechal jsem se ozářit tímto radioaktivním zjištěním a odolávám pokušení navštívit  věhlasnou instituci. Běh dostává přeci jen přednost.

Jedenáctý ročník Ženevského maratónu nenašel zřejmě oblibu u boha Dia, a tak běžce na maratónské trati zkrápí četné kapky deště snad ještě vydatněji než sobotní desítkáře. Samotný start vypadá jako setkání milovníků modrých igelitových pláštěnek (ty dal organizátor prozíravě do startovního balíčku). Teplota se drží dost nad deseti stupni Celsia. Po rozklusání na prvním kilometru se většina z nás plastové ochrany zbavuje a nasazuje rovnoměrné závodní tempo.

Ještě budeme litovat. Asi po hodině a půl přichází vydatnější průtrž mračen a během necelé půlhodiny nás nenechává na pochybách ‒ skutečně nedoběhneme ani s jednou nitkou suchou. Tragičnost situace podtrhuje i surrealistický výjev na polní cestě: Běžecký peloton náhle prudce snižuje rychlost, dochází k zácpě. Co se děje?! Aha, už to vidím.

Uprostřed blátivé cesty je velká louže od jedné strany k druhé. Nalevo i napravo vysoká mokrá tráva. Běžci váhají, urousat si své nové, drahé boty od trávy, nebo je smočit v louži? Nad čím proboha dumají?! Vždyť jsme stejně dávno všichni mokří a špinaví! Většina šampónků volí nakonec boční travnaté segmenty, uprostřed cesty je najednou spousta místa. Beru to středem.

Ženevský maratón není úplně městský. Končí sice v centru, startuje však v kopci nad jezerem a celkově zavítá do dvanácti městeček a vesnic. Naprostá většina tratě vede po asfaltu, najde se však i několik krátkých úseků polních cest, kde za dané situace potkáte také bahno. Však si prý také někteří běžci stěžovali. Já vám nevím...

Už podruhé za tento závod vzpomínám na jednoho osmdesátiletého chlapíka z Německa, který neustále žije s pedálem plynu až u podlahy, bojuje za práva jihoamerických indiánů, afrických žen, přežil téměř tři desítky ozbrojených přepadení v Africe a Jižní Americe a dodnes vede kurzy přežití. První věta, kterou jsem od něj slyšel, byla: „Lidi jsou dneska strašný s....y, nic nevydržej."

Na poslední třetinu závodu se déšť trochu uklidňuje a skrápí nás už jen milosrdně. Po pravdě řečeno, ke konci už toho většinou ani moc nevnímáme. Mně osobně by bylo jedno, i kdyby z oblohy padaly žáby. V takovém stavu si toho prostě ani nevšimnete. Cesta nás zavádí opět do centra. Po břehu jezera se blížíme k vysněnému cíli, leč následuje ještě jedna několikakilometrová psychicky náročná smyčka městem. Jste v těsné blízkosti cíle, a přece vás čekají ještě tři kilometry, než toho uřvaného chlapíka s mikrofonem uvidíte stát pod cílovou bránou na vlastní oči.

Překvapuje mne, že na posledních kilometrech nedochází k žádným cílovým bojům a soubojům, které jinak můžete zažít na většině závodů. Všichni běžci si konsekventně drží své stabilní tempo, jako by snad ani nebyli jen kousek od svého vysněného cíle. Žádné duely. Švýcarští běžci jsou zřejmě vnitřně vyrovnaní, spokojení lidé, kteří si nepotřebují nic dokazovat. No tak dobře, alespoň s nimi zasoutěžím o to, kdo si vícekrát plácne highfive s povzbuzujícími diváky v cílové rovince. Tak ještě jednou highfive a příště zas!

Další informace naleznete na: www.genevemarathon.org