TEST: Běžecký batůžek Kilpi Cadence 10L ‒ prostorný univerzál

Batůžek Kilpi Cadence 10L jsem si pořídil na svůj první zahraniční trailový závod Scenic Trail kde mne čekalo 54 kilometrů s převýšením 3800 metrů. V propozicích byla poměrně rozsáhlá povinná výbava. V Alpách se může počasí kdykoliv změnit a stát se cestou cokoliv. Měl jsem s sebou nepromokavou bundu, elasťáky, čepici, čelovku, termofolii, svačinu, kelímek, vodu ve vaku a v kapse ještě švýcarský nožík a power banku. Organizátor mi napsal, ať si vezmu boty alespoň do batohu. Zhruba čtyři kila celkem. Vejde se mi to tam všechno?

Začneme vakem na vodu. Výrobce uvádí objem dva litry. Reálně se dá naplnit litrem a půl vody 4,5centimetrovým šroubovacím otvorem. Pro vak je určená samostatná kapsa, čekal jsem, že při odpíjení se tam vak bude trochu muchlat, ale nestává se tak. Při rozcvaknutí dvou popruhů a rozepnutí bočního 13centimetrového zipu se dá při troše šikovnosti voda snadno doplnit i na občerstvovačkách bez vytahování vaku. Plus je u hadičky i magnet, který se přicvakne působením přitažlivých sil k popruhu. Drobným mínusem je jen to, že vytáhnout pojistku náústku jde občas mírně ztuha. Pití je pak už bez problémů. Mezi popruhy se dá dočasně strčit třeba tričko nebo mikina.

Hlavní prostor tvoří plocha o rozměrech zhruba 20x40 cm. Je rozdělena na kapsu o šířce batůžku a hloubce 16 cm. Třeba na peněženku, tužku, termofolii. Na ní je našita ještě síťová kapsa na zip. Na věci, které nechcete ztratit, určitě klíče. Do hlavního prostoru se toho vzhledem k rozměrům vejde opravdu hodně. Dole je prostor širší, směrem nahoru méně. A zapíná se dlouhým zipem z obou stran.

Na boku, na obou stranách jsou kapsy s lemem, který částečně brání vypadnutí věcí. Unesou i půllitrovou láhev. Ale lepší je tam dát něco menšího, tyčinky, hroznový cukr, nákrčník, rukavice. Perfektní místo i pro kelímek. Užitečná je i velká venkovní kapsa na zadní straně batůžku. Dávám do ní sbalenou nepromokavou bundu nebo běžecké sandále. Jako mínus bych viděl, že na zadní části není moc reflexních prvků.

Kam jsem dal ty bosé boty? Vzadu jsou očka z gumiček na hůlky. Tam jsem prostrčil boty patou dolů a nahoře přicvakl svou karabinou. Drželo to poměrně dobře, asi to ale skoro nikdo zkoušet nebude. Pokud chodíte při běžeckých toulkách i plavat jako já, tak za očka se dají pověsit plavky a ručník. Třeba vám tam i vyschnou.

Popruhy a zádový díl jsou prostě perfektní. Zatím nejlepší popruhy, které jsem na batohu měl. Akorát měkké, nedřou, s batůžkem se dá běhat i bez trička. Jako když jsem běžel na Kleť a pak dole stíhal vlak. Na každém popruhu najdete reflexní proužek. A je tam široká stahovací kapsa na rychlé sezobnutí energie, třeba pro datle. A pak kapsa na zip. Vejde se do ní pár drobností z lékárničky, placatá power banka nebo i chytrý mobil. Ramenní popruhy se přes prsa spínají na dvou místech. Oba popruhy jdou jako jinde stáhnout. A co víc ‒ jsou posuvné nahoru i dolů. Tak si je, myslím, přizpůsobí každý. Když si s tím vyhrajete, na zádech sedí slušně a neskáče. A nechybí ani píšťalka.

Batůžek beru i na kolo. Většinou jezdím na skládacím 20" kole se sedmi převody. Občas na něm jezdím na běžecké závody. Jednou jsem jel s kamarádem Davidem z Prahy do Ústí nad Labem. To je podél Vltavy a Labe 125 kilometrů. O batůžku jsem cestou ani nevěděl, o kole už se totéž říct nedalo.

Všechno zmíněné se mi s přehledem vešlo, většinou toho ale beru s sebou míň. Objem 10 litrů mi přijde akorát, je poměrně univerzální. Proběhal jsem s batůžkem výlety a závody od dvaceti do šedesáti kilometrů. Včetně populární a náročné Tatranské šelmy kde občas, hlavně ke konci pršelo. Batůžek není nepromokavý, ale nějakou dobu dešti přeci jen odolá. Možná by někoho zajímalo, kolik batůžek váží. Prázdný, bez vaku na vodu má kolem 440 gramů.