Hlavní obsah

Pít a nechat žít aneb Hydratace jako způsob sebeobrany

Montreal

Nastávají nám nikým nepředpokládaná vedra a kromě arktických ledovců tají i naše běžecká srdéčka nad přemírou nejrůznějších závodů, maratónů, půlmaratónů, spartan raců, orienťáků či rodinných běhů. Příležitostí je zkrátka více než dost a my vám nabízíme několik dobrých rad, jak si je co nejvíc v pohodě vychutnat. Ano, řeč bude o pití. Ale ohnivou vodu raději nechte až na oslavu po závodě.

Foto: RunCzech

Pít, nepít? Co a kdy pít? Je to opravdu až taková alchymie?

Článek

Všude se nyní můžeme doslechnout a dočíst, jak je důležité pít, pít a zase pít, nejlépe však sportovní nápoje od té či oné firmy. Jak už ale nastínil i Christopher McDougall ve své nové knize, lidské tělo ještě není tak zdegenerované, aby mu někdo z marketingového oddělení musel radit, kdy má žízeň. (Zde by patrně seděl jiný reklamní slogan: Poslouchej svou žízeň!) Je vůbec nutné při závodech pít? A co je nejlepší?

Potřeba lidského těla přijímat tekutiny je dána velkým množstvím faktorů a jednoduchá odpověď platná pro všechny tak zkrátka neexistuje. Potřeba pít je závislá na vnějších (hlavně však povětrnostních) podmínkách, na vzdálenosti, již se chystáte urazit i na tréninkové přípravě samotného běžce. Někdo snáší obecně dehydrataci lépe než druzí, někdo se zase podobně jako dromedár či drabař dokáže výrazně „přepít", aniž by mu to činilo jakékoli potíže.

Kanadský sportovní žurnalista Alex Hutchinson dává McDougallovi za pravdu, když říká: „Z mého pohledu jsou iontové nápoje přeceňované. Při delších závodech jsou jejich hlavním přínosem jednoduché cukry coby zdroj energie. Pokud běžíte méně než 90 minut, je v pořádku nepít, nebo pít jen vodu." Hlavním středobodem je pocit žízně. A pro ten si hlavně v případě dlouhých závodů musí člověk vybudovat určitý cit. Se zkušenostmi přichází snazší a lepší odhad. A také jistá odolnost vůči dehydrataci. Zkušenější běžci často běhají i kolem dvou hodin bez příjmu tekutin. V takovém případě je ale důležité pít před a po tréninku, abychom se vyhnuli chronické dehydrataci. Špičkoví běžci v intenzivním tréninku na druhou stranu dokáží vypotit i čtyři litry za hodinu. Obtížnost tréninku tak bude hrát také svou roli.

Pokud máte rádi sofistikované, statisticky podložené postupy, můžete pro hrubou orientaci využít tento vzorec:
tělesná hmotnost v kg * 35 ml - 800 ml
800 ml je průměrný příjem vody v tuhých potravinách. Pro 80kilového člověka tak vychází čistý příjem tekutin na 2 litry. Příjem ovšem poroste, začne-li se osoba hýbat. Ztráty tekutin zapříčiněné pocením je také třeba nahradit. Jejich konkrétní výši zjistíme přesným vážením běžce před a po tréninku.

Světlo světa spatřily vědecké studie, jež dokládají, že mírná forma dehydratace při tréninku může lépe nastartovat adaptační procesy v našem organismu. Jinými slovy: Takto ztížený trénink přinese větší efekt, lepší výsledky. Pokud ale vaší prioritou číslo jedna na závodě není výsledný čas, můžete se bohorovně spoléhat na svůj pocit žízně a pít čistou vodu. O úskalích ionťáků na občerstvovačkách, kde nevíte nic o jejich koncentraci a složení, zase někdy příště.

Co pijete při závodech na občerstvovacích stanicích?
Vodu.
52,4 %
Vodu i ionty.
38,1 %
Pouze ionty.
1,9 %
Pouze rum, je-li k dispozici.
7,6 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 105 čtenářů.
Související témata: