Opravdu musí zažívání běžců trpět?

Každý z nás má samozřejmě trochu jiný genetický základ, trochu jiné hranice zatížitelnosti, jiné stravovací návyky a tak dále. V neposlední řadě jsou také případné potíže závislé na stupni podstupované zátěže a délky jejího trvání.

Asi nejčastější příčinou pálení žáhy je proniknutí žaludečních kyselin do jícnu. Za to je dle lékařů zodpovědný především dočasný pokles napětí svalu uzavírajícího jícen na jeho spodním konci v kombinaci s napolykaným vzduchem a otřesy způsobenými během. Pokud nejsou příčiny závažnějšího charakteru, nic moc se s tím dělat nedá a ani to není příliš třeba. Alternativou jsou například některé z pastilek neutralizující žaludeční kyselinu. Mnohem jednodušší a zdravější je ale nevybíhat příliš brzo po jídle a příjem tekutiny rozložit v malých dávkách na širší časový úsek. Pomůže také správné rozcvičení a rozumný způsob dýchání.

Náhlé pochody v břišní dutině zradily už nejednoho závodníka. Někdy přicházejí nečekány, nezvány. Někteří se ale nenechávají zaskočit a na své pravidelné tréninky nevyrážejí bez balíčku toaletního papíru. Jiní prý mají na lesním tréninkovém okruhu už i své „speciální místečko". Ze zkušeností starších a pokročilejších lze usuzovat, že střevní problémy nijak nesouvisejí s vaší fyzickou připraveností či trénovaností. Vždyť třeba i náš vynikající maratónec dřívějších dob Pavel Kantorek (první Čechoslovák, jenž na maratónu překonal hranici 2:20) zaběhl svůj nejrychlejší maratónský čas i s jednou odbočkou do nedalekého křoví.

Lékařské studie ukazují, že už jen mírný běh znatelně urychluje průchod tráveniny zažívacím traktem. Mezi dalšími příčinami břišních problémů může být strava bohatá na balastní látky a sportovní nápoje s vysokou koncentrací elektrolytů. Osmotické tlaky způsobí, že se organismus snaží vyrovnat koncentrace minerálů svého vnitřního a vnějšího prostředí a z tkání se voda dostává zpět do střeva. Nevhodná koncentrace nápoje vás tak vlastně může dehydrovat zevnitř. A na průjem nebo křeče je zaděláno.

Předcházet potížím můžeme celkem snadno dodržováním dostatečné prodlevy mezi větším příjmem potravy a delším tréninkem případně závody. Také je vhodnější dbát o hydrataci organismu s větším předstihem a postupně se zavodňovat již den předem, než se snažit dohnat všechno na poslední chvíli před výstřelem ze startovní pistole.

Všechny ty brufeny, ibáčky nebo diclofenaky jsou sice hezká věc, pokud v naléhavé situaci potřebujeme vystavit bolesti stopku, na závody by ale určitě patřit neměly. Nárůst jejich spotřeby v evropské populaci je alarmující. Nezapomínejte na to, že všechny tyto „zázraky" mají poměrně masivní vedlejší účinky, mezi nimiž dominuje poškozování žaludeční sliznice. Od křečí v břiše může být k žaludečním vředům nebo krvácení do zažívacího traktu jen malý krůček. Ačkoli jsou takové prostředky běžně v prodeji bez lékařského předpisu, zkuste se jim raději vyhýbat, případně konzultujte jejich použití s ošetřujícím lékařem.

ČTĚTE TAKÉ:Jak dýchat při běhání? Chce to čas a trochu cvikuJak se najíst před během a nezatížit žaludekJezte a běhejte jako Keňané!