Článek
O výběru bot již bylo napsáno mnoho – tak tedy pouze v krátkosti: běžeckých bot i značek je velké množství. Není třeba se v nich umět stoprocentně vyznat, nejste-li přímo z oboru, ale dojít si pro ně tam, kde si je můžete dobře vyzkoušet a kde vám s výběrem školený personál dobře poradí.
Obloukem se vyhněte asijským stánkům a nevyplatí se ani návštěva supermarketu.
Cena není všechno
Lákavá cena může být zaplacena cenou daleko vyšší, co se týče zdraví nohy nebo brzkým selháním a poškozením takového „úlovku". Ani v megaobchodě sportovně zaměřeném totiž nemusí prodávat ti, co se v běžecké obuvi vyznají – jejich motivací k práci je především prodej, jakkoliv. Vyhněte se i nakupování po internetu, pokud již nejdete najisto pro vzorek, s nímž máte předchozí zkušenost. Zdaleka nejlepší je navštívit běžeckou speciálku, kde bývají prodavači často i sami běžci, nadšení běháním i svou prací. V některých obchodech mají i diagnostiku.
Prozkoumají vám došlap, osu dolních končetin, zda máte či nemáte pronaci... a na základě výsledků vám pomohou vhodnou botu vybrat. Jediná svízel tkví v tom, že na těchto přístrojích je vidět, jak noha funguje začerstva, ale už ne to, jak se staví v únavě: rozdíl tu může být značný. Ze začátku ale nejspíš nepoběžíte hned maratón.
Podrážka je klíč
Vybírejte obuv také s ohledem na to, kde budete běhat: v terénu či po asfaltu, zpevněných cestách – nebo po všem dohromady. Terénní obuv má členitější podrážku, silniční vzorky jsou spíše hladké. Bota může mít různou míru tlumení nárazů – od vysoce tlumených „skorobačkor", až po minimalistické šlupičky. Vyzkoušejte, co vám bude lépe vyhovovat. Obecně se doporučuje na delší, objemový běh více tlumená obuv, na rychlejší běh či závody tlumení méně.
Jsou ale běžci, pro něž je každá bota příliš těžká a preferují spíše přírodní běh, a proto volí minimalistické boty, nebo takzvané pětiprsty. To má výhodu v lepším držení těla, posilování klenby, pro začátečníka se však k pravidelnému běhu příliš nehodí. I zde jsou ale vítaným, spíše regeneračním, doplňkem. Na druhou stranu příliš tlumená bota neumožňuje vlastní odraz a práci drobných struktur nohy.
Specialitky
Běžci nebo adepti běhu s nadváhou potřebují speciální obuv, která je hmotností také o něco těžší. Více tlumí nárazy a často zajišťuje pronační podporu, kdy se noha staví mimo svou osu s rizikem pozdějšího přetížení pohybového aparátu. Do zimy, nebo vlhkého prostředí se hodí boty se speciální membránou, která drží nohu v suchu. Je ale také malinko těžší a v létě si v ní nejspíš trochu zatopíte. Naproti tomu, do nadcházejícího jara a léta volíme modely z prodyšnějších materiálů, které rychle schnou - a především cítíte, jak doslova větrají.
Neméně důležité jsou i běžecké ponožky. Ty jsou sice trochu dražší než ty na běžné nošení, zato však perfektně sedí, nehrnou se a netvoří žmolky. Některé z nich mají efekt lehké komprese: zlepšují oběh, urychlují regeneraci. Ať tedy nedopadnete jak ti dva Nohavicovi haviři ze známé písničky, jak „ponožka ho hryze"...
Funkční oblečení
Oblečení včetně spodního prádla by mělo být prodyšné, odvádějící vlhkost a pot, a držící tepelný komfort. Bavlněné triko si tedy nechte raději na spaní. Funkční oblečení se vyrábí zpravidla ze syntetických materiálů, které mají lepší vlastnosti. Jedinou nevýhodou je ale to, že se nedá prát na vyšší teploty, a tak po čase získává nepříjemné aroma, jak se potíme.
Při výběru oblečení volíme tedy raději kvalitu. Je sice pravdou, že časem ztrácí na funkčnosti jak triko z lidlu či z „kavárny" i ta značková, ale kvalitnější tričko vydrží být funkční déle – a lépe také drží barvu i tvar. Totéž lze říci rovněž o ostatním oblečení – legínách, kraťasech i bundách.
A co si kdy vzít na sebe? Ve slunných dnech a teplotách odpovídajících létu a teplejších jarních či podzimních dní volíme krátké tričko s kraťasy nebo šortkami. Pokud se ochladí, můžete obléci tříčtvrťáky, nebo tenké dlouhé – a tenčí tričko s dlouhým rukávem – pokud ale fouká, hodí se šusťáky – alespoň bunda. Při teplotách okolo deseti stupňů už vám v krátkém moc dobře nebude. Snesete i silnější elasťáky, nahoru tričko (krátké či dlouhé), pak další vrstvu s dlouhým rukávem a popřípadě šusťákovku.
Pod nulu podvlékačky
Jak se blížíme k nule, volíme silnější materiály (což není vlněný svetr) – a více vrstev. Na tělo tenká a potom jako cibule. Vždy je lepší po zahřátí nejvrchnější vrstvu svléknout a omotat kolem pasu, než se potit v něčem silném nebo prochladnout, pakliže to svléknete. Pod nulu již bereme na tělo funkční spodní prádlo, v chladných dnech i na nohy. Doplníme flísovou mikinou, a bundou (nebude to péřovka). Hodí se i vyteplené elasťáky, nebo takové, které máte třeba na běžky. Oceníte i doplňky jako rukavice, běžeckou čepici nebo čelenku – ta zima zvláště ve vlhkých dnech je zatraceně lezavá. Také ponožky mohou být „zimní" – ne lyžařské, ale stále běžecké.
Ti, kteří běhají často po silnici, ale i po cyklostezkách, by rozhodně neměli večer či v zimě zapomínat na reflexní oblečení a doplňky, a oblečení volit spíše v jasných a světlých barvách. Reflexní proužky i na černé bundě jsou vidět dobře, jsou-li nasvíceny světly aut, svítilnou cyklisty nebo i čelovkou protiběžce. Vidět a být viděn je důležité, chceme-li běhat bezpečně.
