Noha - no a?!

V poslední době se nohám a chodidlům začala věnovat oprávněná pozornost. A jak už jsme si tak trochu zvykli, kde je pozornost, tam je dříve či později marketink a byznys. U chodidel tomu není jinak.

Nejrůznější obchody se sportovní obuví dnes nabízejí diagnostiku došlapu, diagnostiku rozložení váhy a další přidružené poradenství. Mají na měření a porovnávání nejrůznější šikovné přístroje a mašinky. Tu vás změří a poradí vám zdarma, tam vám cenu diagnostiky odečtou při nákupu obuvi z její ceny. A teď babo raď! Nechat se hloubkově zanalyzovat, nebo prostě koupit běžecké kecky podle barvy, aby mi ladily k pleti nebo novému telefonu?

Daniel Šimík z pražského Running Mallu má ve věci poměrně jasno: „Diagnostiky jsou divadlo pro zákazníka. Před 20 lety nikdo nevěděl, co diagnostika je, a taky se běhalo. A vlastně lépe než dnes." Má svým způsobem jistě pravdu. Zatímco běžecká špička se posouvá dále, elitních běžců dosahujících dobrých výsledků je paradoxně méně i přes skutečnost, že se běhu věnuje mnohem více lidí. Prostě přibývá nás, co běháme pro radost, a honění se za gepardy přenecháváme výhradně Keňanům.

Jedním dechem však Daniel dodává: „Je to samozřejmě věc marketingu. Ale že by to všechno mělo nulový vliv, to zase ne. Jde však hlavně o komfort." A dává příklad závodníků, které ve svém obchodě vybavil botami na 24hodinový závod. A ono uběhnout 130 km bez jediného puchýře nebo otlaku není zase až tak úplně od věci.

Dozvíte se, jak rozkládáte váhu mezi pravou a levou nohu a mezi paty a špičky, jak je na tom vaše příčná a podélná klenba. Rozložení hmotnosti mezi patami a špičkami je spíše informativního rázu. Totéž platí u rozložení mezi pravou a levou nohu, pokud se dysbalance drží pod hodnotou 10% rozdílu. Rozdíly vycházejí z techniky běhu daného jedince, případně i z dalších sportů, kterým se ten který člověk věnuje. Například tenis, squash, badminton jsou sporty, kde se tančí na špičkách, tělo se pak více předklání.

Rozdíly v zatížení stran už představuje větší problém. Běžec je většinou pocítí. Bolavá noha se odlehčuje, větší zatížení přechází na druhou končetinu, dochází k dysbalanci, která může končit problémy s páteří a bludný kruh provázaných poruch a bolestí se může roztáčet. „I takové jednostranné nošení mobilu na ruce, jak je dnes moderní, se při těch váhách a rozměrech telefonů dokáže na běžci podepsat," tvrdí Daniel Šimík.

Na těle se podepisuje třeba i to, zda chodíte do práce s taškou přes jedno rameno, jak se kroutíte od mládí v lavicích nebo u počítače v práci. Tělo je vždy dobré zatěžovat rovnoměrně, souměrně.

Dnes existují běžecké boty speciálně určené pro jednotlivé druhy došlapů. Mají výztuhy a podpěrky a jejich úkolem je přinutit vaši patní kost dopadat na podložku kolmo, přímo pod končetinou. Klouby by tak teoreticky při běhu měly dostávat zpětné rázy v pozicích, kde jsou namáhány nejméně.

Výběr boty je tak nejvíce o komfortu. Všechno přidružené, s čím se musí tělo vyrovnávat (pronace, supinace, špatně zvolená bota), stojí energii navíc. A s přibývajícími kilometry je to samozřejmě znát více a více. Běháte-li jen několik málo kilometrů týdně, klidně si kupte kecky v supermarketu a nic neřešte.