Článek
První zapeklitost, s níž se musí vyrovnávat snad všechny sportovní studie je známá věc, že každý běžec na různé druhy, formy tréninků reaguje poněkud odlišně. Jedna tréninková metoda tedy bude u sportovců vykazovat rozdílné reakce. Jednou hlubší otázkou pak je, zda lze na základě něčeho předpokládat, že u jednoho konkrétního běžce bude více fungovat to či ono.
Ano, lze. Alespoň toto je z nové studie jasné. Skupina běžců nejdříve absolvovala základní trénink v délce osmi týdnů. Atleti běhali převážně volně a jednou v týdnu si dali tempový běh. Poté se rozdělili na dvě skupiny. Jedna z nich dalších osm týdnů trénovala při zvýšených objemech ‒ navýšili dávky o 30 až 50 %. Druhá naopak snížila kilometráž a věnovala se intenzivnímu tréninku třikrát týdně ‒ 6 x 2 minuty, 2 minuty pauza, navyšováno až do celkových 40 minut běhu.
Pro koho je co?
Vědce zajímalo, jak budou běžci reagovat na zvýšenou intenzitu či na zvýšený objem tréninkových dávek a dále pro které běžce je vhodnější který trénink. Výsledky jednoznačně ukazují rychlejší pokrok skupiny s intenzivnějším tréninkem oproti skupině s vyšším objemem naběhaných kilometrů (39 km oproti 47 km / týden). Je jasné, že v praxi bude hodně záležet na správném vyvážení obou přístupů. Abychom dokázali své výkony maximalizovat, je třeba občas zařadit objemový trénink a občas tempový nebo intervaly.
Co je vhodnější pro vás?
Poměrně jednoduše našli lékaři odpověď i na tuto otázku. Vycházeli při tom z klidové tepové frekvence, kterou měřili ve čtyřhodinových intervalech. Ukázalo se, že běžci s nižší klidovou frekvencí reagovali lépe na objemový trénink a běžci s frekvencí vyšší zase na trénink intenzivní. Interpretace je taková, že vyšší klidová frekvence napovídá, že se organismus lépe srovná s intenzivnějším tréninkovým stresem, zatímco nižší klidový tep je indikátorem toho, že tělo rychleji dospěje na hranice svých možností, a tudíž bude lépe vycházet s mírnějšími stimuly v podobě objemových tréninků.
Co si tedy z výše uvedeného odnést? Zkuste si měřit klidovou tepovou frekvenci. U dospělých je průměrná hodnota někde kolem 70 úderů za minutu, u mládežníků a seniorů je to poněkud více ‒ 85 Hz u mladistvých, 90 Hz u důchodců. Stará škola vždy upřednostňovala pokusy na sobě samém. Tady máte další možnost. Zvolte si pro sebe pravděpodobně vhodnější variantu a na té více pracujte. Snad měli skandinávští výzkumníci pravdu. Každopádně ale dobrý běh a rychlou nohu!
