Článek
Hojně používané měřítko fyzické zdatnosti představuje třeba VO2 max. Vyjadřuje schopnost těla využít nadechnutého a ke svalům transportovaného kyslíku. Měří se na mililitry kyslíku za minutu na kilogram tělesné hmotnosti. Čím vyšší tato jednotka je, tím lepší fyzička. Už z čistě matematického pohledu na ni vyplývá, že pouhým snížením hmotnosti se dostaneme k lepšímu, vyššímu číslu VO2 max.
V praxi to samozřejmě platí také. Vytrvalci jsou vesměs hubení, šlachovití lidé s převahou pomalých svalových vláken. A obtloustlého Keňana na stupních vítězů nějakého maratónu aby pohledal. Nikomu se zkrátka nechce trápit se na trati se zbytečnou zátěží. A platí, že pokud všechny ostatní podmínky zůstanou zachovány, pouze tělesná hmotnost se sníží, dosáhneme vyšších rychlostí, lepších výsledků.
Poznatky fyziologie nám říkají, že na zhubnutí o 1 kilogram potřebujeme spálit zhruba 7 000 kcal. Průměrně stavěný člověk tak potřebuje sofistikovaným odhadem asi 112 kilometrů na odstranění jednoho kila ze své (nad)váhy. V praxi to vypadá tak, že příjmem potravy získáte x kcal a vy nesmíte zapomenout na to, že váš energetický výdaj musí být x + 7000 kcal, jinak to nebude fungovat. Jinými slovy: Můžete naběhat stovky kilometrů a nemusíte zhubnout vůbec nic, pokud váš energetický příjem bude stále převyšovat výdej! Dobrá zpráva: Pokud zrovna netrháte nějaké rekordy a běžíte aerobním způsobem (tj. nejdete do kyslíkových dluhů a energii čerpáte hlavně z tuků), stačí vám běžet opravdu i velmi pomalu. Hodnota propálené energie se v takovém případě nebude s rychlostí příliš měnit. Dokonce i chůze na tutéž vzdálenost povede k velice podobným výsledkům.
Pozor na pasti!
Statisticky lze výše zmíněné shrnout jednoduchou nepřímou úměrou. Když zhubnete o kilogram, vaše výsledky mají šanci se zlepšit o jedno či dvě procenta. A pravidelné běhání s sebou přináší ještě další pozitivní vedlejší účinek. Mnoho běžců tvrdí, že si tělo více začne říkat, co chce jíst a co mu dělá dobře, a nezřídka se prý stává, že se upraví i objem přijímané potravy. Tělo začne lépe fungovat, lépe využívat zdroje a potravy mu nezřídka stačí méně. O to důležitější je ovšem její kvalita!
Vyhýbat bychom se měli především „prázdným" kaloriím ukrytým v rafinovaném cukru, ale třeba i alkoholu. Dbát by člověk měl i na dobrou hydrataci. Jednak je vody potřeba k chemickým procesům přeměny tuků na energii, jednak je potřeba vyhnout se sebeklamu hubnutí, který je způsoben dehydratací (úbytek hmotnosti není způsoben odbouráním tuků, ale snížením tekutin v těle, což může být i nebezpečné). Pokud chcete hubnout, čiňte tak postupně a pozvolna. Lékaři se vesměs shodují na tom, že zdravý úbytek hmotnosti představuje asi 2 kilogramy za měsíc. Hubnutí je také z mnoha důvodů příhodnější ve fázi všeobecné přípravy (budování obecné vytrvalosti), která většinou probíhá na přelomu roku. Tedy teď je nejvhodnější s tím začít ‒ a Vánocemi si to moc nepokazit!
