Hlavní obsah

Jsem závislý na jehle aneb Běžec a tradiční čínská medicína

Praha

Čínská medicína ve své tradiční podobě se předává z generace na generaci už po pět tisíc let. Její postupy tak nejsou ověřeny staletími, ale přímo tisíciletími. A že mistry tohoto umění mnoho císařů chovalo v úctě a nepověsilo je na nejvyšší bambus v nejbližší taoistické zahradě, nám dává dostatečně důvěryhodný důkaz, že na TČM, jak východní nauku dnešní vyznavači nazývají, opravdu něco je. A jako celý svět, ba i celý vesmír, i svět běhu je naplněn neustálou přetlačovanou dvou protichůdných aspektů jin a jang. Jejich existence pronikne do vašeho vědomí stejně snadno jako akupunkturní jehla vaší kůží.

Foto: Profimedia.cz

Tradiční čínská medicína má co říci i moderním běžcům.

Článek

Té-čé-emko (Tradiční Čínská Medicína) bere člověka (potažmo běžce), i když on se tak kolikrát sám už nebere, jako neoddiskutovatelnou součást přírody. No jasně, úplně stejně jako slimáky, bakterie nebo brokolici. A celou přírodu utváří v zásadě boj mezi dvěma principy. No, boj, ony se ty principy spíše jen tak pošťuchují, protože ačkoli jsou v neustálém vzájemném protikladu, jeden bez druhého nejen že ani ránu, ale vůbec nemohou existovat. Jang je reprezentant mužského aspektu, najdete jej všude tam, kde dochází k expanzi, růstu, dělení. Ženský princip jin je přítomen ve stálosti, jednotě, redukování. A tam kde není jin s jangem, není nic.

Čínská medicína pracuje s těmito dvěma principy. Ne vždy a ne všude jsou totiž v rovnováze, a tak je občas potřeba ji znovunastolit. Pokud se zabýváme jednostrannou prací, následně ji kompenzujeme jednostrannou zátěží (třeba právě během) bez doplňkových, rozšiřujících aktivit, máme zaděláno nejen na svalovou dysbalanci, ale také na nerovnováhu tajemného jinu a jangu.

Jako ježek

Snažím se být otevřený netradičním přístupům. Ale on je tento přístup vlastně v Číně tradiční. Takže opravuji: Jsem otevřený tradičním přístupům. S odhodláním vstupuji do kliniky Meridian, abych poprvé v životě zažil Čínu z trochu jiného úhlu pohledu, než mi poskytuje návštěva čínského bistra nedaleko kanceláře. Jsem rozechvělý. Mám po závodech, zároveň před těžkým tréninkem. Co to se mnou udělá?

Z široké nabídky se rozhoduji pro akupunkturní seanci předcházející masáži. Jelikož je má návštěva ale úplně první, absolvuji nejprve s terapeutkou více jak hodinovou vstupní prohlídku, či lépe řečeno vstupní rozhovor s překvapením. Během něj je pacient dotazován na nejrůznější aspekty své existence. Třeba co jí, jak a co pije, jak spí, jak se svým tělem tak nějak běžně nakládá. Zkrátka od pracovních návyků se dostanete až ke stolici a zase zpět. Vrcholem vstupní prohlídky je test, při němž můžete na terapeutku několikrát beztrestně vypláznout jazyk.

Všeliké to dotazování má za účel proniknout do vaší podstaty, nahlédnout na prolínání jinu a jangu ve vaší existenci a prokouknout, jak se u vás projevuje a ovlivňuje pětice tradičních elementů: oheň, země, voda, dřevo a kov. Každý vnitřní orgán vašeho těla náleží jednomu elementu a tento prvek jej řídí a ovlivňuje. Vším prostupuje univerzální energie čchi ‒ tu plynule, tu se zádrhely.

Tři tečky do čela

Po důkladné analýze svých elementů uléhám na masérské lože a už se ježím akupunkturními jehlicemi. Záda, nohy, ba ani ruce nezůstávají ušetřeny. Akupunktura má za účel příznivě ovlivňovat toky energie čchi zapíchnutím speciálních tenoučkých jehliček do speciálních, takzvaných akupunkturních bodů (ty se nacházejí na energetických drahách jednotlivých orgánů). Já mám napíchnuté body přesně odpovídající mé diagnóze ze vstupního vyšetření, zároveň se mi má zharmonizovat tok energie i jin a jang. Po zhruba čtvrthodinovém působení se otáčím a nechávám se perforovat z čelní strany. Ano, tři jehly tentokrát chytím i do čela. Stejná doba působení a už na řadu pomalu přichází čínská masážní technika.

Masáž také využívá prastarou nauku o akupunkturních drahách a bodech a má odstraňovat blokády bránící volnému průtoku životní energie v těle. Po několika hodinách odplouvám z kliniky na vlnách uvolnění a pohody. Realita nabývá jemně šplouchavých rytmů, a tak se ani příliš nedivím, když mne Michal večer vyzývá, abych k němu přistoupil do vozu, že prý mne odveze do lesa. K tréninkovým účelům samozřejmě. Kunraťák se stává němým svědkem našeho boje s kopci a vyčerpáním v doprovodu lehkého nechutenství. Tu noc se do postele opravdu těším.

Ráno s příjemným překvapením zjišťuji, že se cítím o dost méně zpráskaný, než bych čekal i než by odpovídalo tréninkovému nasazení. Opět den relaxovaného charakteru, opět těžký běh, ale únava o dost menší, rychleji odeznívající. Hm, na tom čchi asi vážně něco bude. Je to ale jako se vším, běhání nevyjímaje: Abyste dosáhli významných efektů, je třeba jisté pravidelnosti. Takže, až mě zase někdy uvidíte vlnit se s rozzářenou lehkostí mizérií všedního dne, byl jsem buďto běhat, nebo si zase píchnout (na klinice nějakou tu akupunkturu). Dost možná ale hned obojí.

Za inspiraci děkuji Klinice tradiční čínské medicíny Meridian.

Využíváte při své regeneraci nějaké alternativnější postupy?
Ano, pravidelně.
59,2 %
Spíše nárazově.
11,8 %
Ne, v podstatě vůbec.
29 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 76 čtenářů.
Související témata:
Tradiční