Článek
Je nevyvratitelným lékařským faktem, že běh činí dobře jak našemu tělu, tak také naší duši. Fyzická námaha prospívá našemu pohybovému aparátu, kloubům, svalům, ale také srdci, plicím či trávení. Navíc náš organismus zaplavuje hormony radosti a štěstí. A aby toho nebylo málo, jedna francouzská vědecká studie nedávno prokázala vztah nepřímé úměry mezi běháním a počtem nakažení infekční chorobou dýchacích cest. Čím více běháte, tím více jste chráněni před rýmičkami, kašlíčky, virózkami, chřipkami či angínami. Má to ovšem jedno velké ALE: Nesmí se to s tréninkem úplně přehánět.
Francouzský výzkum potvrdil, že aktivní běžci trpěli oproti neaktivním lidem o 50 % méně na zmiňované infekce. Neaktivní lidé ve výzkumu byli jinak zdraví jedinci, kteří nekouřili a netrpěli nadváhou. Přesto byli oproti sportovcům mnohem náchylnější k respiračním onemocněním.
Studie americké University of California šla ještě dál a zkoumala vliv uběhnuté kilometráže na celkovou obranyschopnost organismu. Ukázalo se, že běžci s průměrně nabíhanými 20-30 kilometry týdně po celý rok vykazují nejnižší četnost výskytu nachlazení. Zveřejněné grafy ukazují křivky počtu nemocných jen velmi pozvolna stoupající s přibývající kilometráží. Na bodu křivky odpovídajícím 95 kilometrům ovšem dochází k ostrému zlomu.
Od průměrně naběhaných 95 kilometrů týdně začíná počet infekčních onemocnění dýchacích cest prudce narůstat. Z toho vyplývá, že naši imunitu nejlépe posiluje přiměřený trénink, příliš tvrdý trénink (velmi vysoká kilometráž) má efekt zcela opačný. Negativní účinky je navíc schopno posílit třeba také nevhodné stravování a přílišné duševní zatěžování (stres). Pozitivní účinky naproti tomu ještě posílíte dostatkem spánku a dostatečně dlouhými pauzami mezi jednotlivými tréninky.
