Umění regenerace: Jak pomoci tělu, aby si pomohlo

I v našich testech už jste se mohli seznámit s několika druhy masážních, regeneračních válců. Dříve byly specialitou několika výstředních jedinců, dnes je prodávají doslova v každém supermarketu. To ale ani náhodou nesnižuje jejich obrovský přínos. Jejich každodenním používáním uvolníme zatuhlé svaly, podpoříme funkci krevního i mízního oběhu. Zatuhlý sval totiž může vést k biomechanickým odchylkám, které mohou být v konečném důsledku příčinou nejrůznějších zranění. Pokud nemáte dostatek prostoru a času na řádné vyrolování nohou, boků, hýždí, vyzkoušejte alespoň masážní tyč. Její pomocí sice nedosáhnete tak velkých přítlačných sil jako u válce, ale ani její použití není úplně bez účinku.

Stále více se ukazuje, že takové ty podivné cviky, do nichž většinu z nás nutili při tělocviku na základní škole, mají své opodstatnění. Rozcvičené, prohřáté svaly bychom měli denně protahovat. Jen správně protažený, uvolněný sval může optimálně pracovat. Je dobré vytvořit si neměnný zvyk a věnovat se protahování opravdu každodenně. Stačí pár minut. A takové to přednožování, unožování, hmitání vůbec není od věci.

Kdo někdy poznal dobrodiní profesionální sportovní masáže, dá nám určitě za pravdu, že se následnému blahu vyrovná jen máloco. Také tato regenerační technika vyžaduje určitou pravidelnost, jako ostatně všechno ve sportu. Jednotlivé nárazové hurá-akce nemohou mít na naše tělo pravidelně trápené tréninky žádnou velkou účinnost. Podle úrovně zátěže se doporučuje navštívit maséra alespoň jednou za jeden až čtyři týdny. Určitě to bude něco stát. Na druhou stranu: už jste si spočítali, kolik stojí nepříjemné a veskrze zbytečné zranění?

Ze všeho nejsladší je spravedlivý spánek, to věděla už královna Koloběžka I. A tento pohádkový poznatek platí i v naší sportovní realitě. Hlavně ve spánku dochází k regeneračním a adaptačním procesům, při nichž se tělo přizpůsobuje rostoucí zátěži. V žádném případě nepodceňujte spánek! Špičkoví vytrvalci z Keni věnují regeneraci a spánku v době vrcholné přípravy i 16 hodin denně.

Každý, kdo se někdy zajímal o to, co má dělat den po maratónu, určitě dostal tu nejdůležitější radu: Hlavně nelež doma a jdi se alespoň na chvíli proběhnout! Ano, dotyčný měl na mysli právě regenerační běh. Můžete zkusit na sobě, že na něm doopravdy něco je. Únava a bolest svalů odejde dříve a vy budete dříve připraveni pustit se zase do práce. Regenerační běh je opravdu během odpočinkovým, nepouštějte se do nějakých sprintů s Usainem Boltem o závod. Rychlost by při regeneračním běhu měla být asi taková, jakou byste dobíhali třeba nějaký náročný ultramaratón. Velmi pomalé tempo (při němž byste měli být velmi dobře schopni konverzovat s případným spoluběžcem) ovšem neznamená rezignaci na dobrý běžecký styl. Naopak!

Ihned po výkonu je dobré svaly nohou zachladit. Špičkoví vytrvalci už mívají ve svých vozech připravené pytle s party-ledem, my můžeme využít i dobrodiní protékající řeky nebo alespoň nohy zabalit do ručníku, který jsme předtím namočili ve studené vodě. Určitě to ale se zamrazováním nepřehánějte, čtvrthodinka postačí. Zmražené svaly už nijak netrápíme a dopřejeme jim klid. V této fázi neprovádíme ani strečink. Klid na lůžku je asi to nejlepší, co můžeme učinit.