Hlavní obsah

Do cesty za životním snem se postavilo letadlo

Londýn/Praha

Čtyřicetiletá Londýňanka dokázala v říjnu 2010 uskutečnit svůj velký sen. Každý z nás mívá sny. Velké sny. Takové ty sny, které vám dávají pocit, že žijete ještě mnohem víc, než je to vůbec možné. Většina z nás se ale nakonec poddává vnitřním hlasům mluvícím o „nemožném“, „příliš náročném“ a „nevhodném“.

Foto: facebook M.-L. Stenildové

Marie-Louise Stenildovou místní běžci velmi podporovali.

Článek
Fotogalerie

Marie-Louise Stenildové se jednou zdálo, že uběhnout sedm maratónů v sedmi dnech na sedmi různých kontinentech je skvělý nápad. U toho mohlo také zůstat, kdyby si běžkyně nešla, respektive neběžela za svým. Bylo jasné, že pokud se plán nezdaří, nebude to proto, že by se Stenildová šetřila.

Běžkyně věděla, že uběhne několik maratónů za sebou stylem jeden týden - jeden maratón. Běhala od dob svých studií v USA, kde si pomocí tohoto sportu čistila hlavu od studijního stresu. Už tam objevila kouzlo běhání, když se na své trase dostávala do téměř až meditativních stavů.

Sedm krát tři

Její nový projekt nesl označení 7×7×7. Česky by to mohlo znít také „Sedm za sedm na sedmi". Běžkyně letěla nejprve na Falklandy, pak do Santiaga de Chile, Los Angeles, do Sydney, Singapuru, Káhiry a končila na Londýnském maratónu. Na přesuny letadlem si většinou kupovala více sedadel jen pro sebe. Nikdy nezapomene na let z Los Angeles do Sydney, při němž se jí nakonec podařilo zakoupit pouze jediné sedadlo. I přesto, že je poměrně malého vzrůstu, trpěla v sedadle ekonomické třídy dlouhých čtrnáct hodin letu.

„Během akce mne místní běžci podporovali takovým způsobem, že samotný běh nepředstavoval to nejtěžší. Nejnáročnější bylo stihnout všechny spoje, všechna letadla," říká k tomu samotná běžkyně. Na každém místě ji bouřlivě vítali místní sportovci. Běh se stal univerzálním jazykem. Všichni bezprostředně věděli, co je třeba, co britská běžkyně dělá a proč a snažili se všemožně pomoci.

Sny jsou tu od toho, aby se plnily

Na předposlední zastávce, v Káhiře už to vypadalo, že sen zůstane v říši nesplněných přání. Letadlo mělo velké zpoždění a hrozilo, že Stenildová nestihne svůj poslední, sedmý maratón v domovském Londýně. Po několika opravdu šílených chvílích se jí v hodině dvanácté podařilo zajistit si místo v jiném letadle. „Představa cílové linie Londýnského maratónu mne držela nad vodou celý týden. Vidět pak všechny své přátele a svou rodinu, jak stojí u trati a mávají vlaječkami, mi přišlo až neskutečné," vyznává se Stenildová.

Během sedmi dnů uběhla 295,365 km za 35,5 hodiny. Možnost spát a odpočívat byla pouze v letadlech, během přeletu do další destinace. Téměř to samé platí o jídle. Kvůli restrikcím v letecké dopravě byla odkázána převážně na stravu nabízenou na palubě letadel. „Ten týden mne naučil dvě věci - že na světě je ještě pár skvělých lidí a že když zaměříte všechnu svou energii na splnění svého snu, můžete jej dosáhnout," shrnuje běžkyně své pocity.

Marie-Louise Stenild se stala první ženou na světě, která zdolala sedm maratónů v sedmi dnech na sedmi různých kontinentech.

A jak probíhala příprava? Marie-Louise běhala pětkrát do týdne a střídala dlouhé pomalé běhy s tempovými tréninky a intervaly. Celkem naběhala kolem 100 km týdně. Dále třikrát týdně absolvovala trénink v posilovně. Vydatnost její potravy se pohybovala mezi 2500 až 3200 kaloriemi na den.
Související témata:
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Nejnovější články

NačítámNačíst další články