Článek
Existují špičkoví běžci, světová elita - a pak ještě existuje Yiannis. I takhle mluví lidé z běžeckého světa o padesátidevítiletému fenoménu řeckého původu. Ještě na počátku osmdesátých let minulého století neměl nikdo ani ponětí, kdo je Yiannis Kouros. To se změnilo v cíli Spartathlonu (závod na trase Athény - Sparta, po stopách posla Pheidippida, jenž měl zajistit pomoc v bojích Řeků proti Peršanům; 246 km) v roce 1983.
Kouros běžel svůj první ultramaratón v životě. V cíli očekávali první závodníky na desátou hodinu. On se tam objevil v pět ráno. Všichni ještě spali, tak si zaznamenal svůj čas a šel vzbudit rozhodčí.
Tenkrát mu nikdo nevěřil, následovalo osočování a podezření z podvodu a krácení trasy. Kouros se dostavuje na start Spartathlonu následující rok. Opět vítězí neuvěřitelným způsobem a vylepšuje svůj čas. Nastoluje rekord, který dosud nikdo nepřekonal - 20 hodin a 25 minut. Nikomu jinému se nikdy nepodařilo pokořit čas 22 hodin 20 minut. On sám to dokázal čtyřikrát.
Na některých ultramaratónech měl Kouros od pořadatelů na žádost novinářů nařízený o 12 hodin opožděný start. Zástupci médií si totiž stěžovali, že je Kouros v cíli moc rychle a na ostatní musejí mnoho hodin čekat. Asi už trochu tušíte, co následovalo. Kouros vybíhá za ostatními o půl dne později... a do cíle se přiřítí jako první. Chudáci novináři zase několik hodin čekají na druhého v cíli.
| Běžecký magazín Runner's World prohlásil Yianisse Kourose za nejlepšího ultramaratónce všech dob a zařadil jej mezi sedm nejlepších běžců předchozího tisíciletí. |
Yiannis Kouros patří mezi výjimečné talenty, které se objevují maximálně jednou za celou generaci, a to ještě při velikém štěstí. Jeden respektovaný britský běžecký časopis píše: „Nikdy neexistoval a pravděpodobně už nikdy nebude existovat takový běžec, jakým je Yiannis Kouros."
Řek narozený v roce 1956 v Tripolisu, nyní žije v australském Melbourne. Je držitelem všech světových rekordů na tratích od jednoho sta do tisíce mil a všech světových rekordů v závodech od dvanácti hodin do šesti dní. Napsal přes jedenáct set básní, zahrál si svého národního hrdinu Feidippida v historickém filmu o vzniku maratónského běhu, napsal autobiografickou knihu o šestidenním závodě, na němž překonal šest světových rekordů.
| „Nezastavitelný", „Neúnavný", „Ultramaratónský Bůh", „Nesmrtelná legenda ultradistancí", „Nástupce Feidippida", „Zázračný muž", „Řecká mašina", „Lamač světových rekordů", „Nedostižný" - to jsou jen některá z přízvisek, která Kourosovi propůjčili zástupci světového tisku. |
Kouros začal s běháním na škole. Byl juniorským šampiónem na tři a pět kilometrů. Prohlašuje, že nikdy neměl žádný vzor, dodává však, že ho svými výkony a nasazením inspiroval i Emil Zátopek.
Je schopen běžet čtyři dny, aniž by se uložil ke spánku. V jediném ultramaratónu (1985, Sydney-Melbourne) dokáže zaběhnout jedenáct světových rekordů. Vyhrál ve více než čtyřiceti nejprestižnějších závodech světa, překonal 70 světových rekordů (často svých vlastních). Ve svých 52 letech běžel čtyři ultramaratóny ve dvou měsících a ve dvou z nich vytvořil světové rekordy.
Závody na ultradistancích chápe jako souboj mezi slabým tělem a nezlomnou vůlí. „Považuji to za duchovní cestu, za cestu, k níž nemusí vždy nutně patřit cíl nebo konec. Jsme duše běžící od jednoho typu života ke druhému, bez zastávek nebo konců. Pro mne je důležitá svoboda jednat a radost, která přichází s každým pokusem o čin. Protože zápas a naše zanícení při pokusu o čin je drastičtější, hodnotnější a skutečnější než výsledek nebo samotný úspěch."
