Hlavní obsah

Češi na pohodlí kašlou. Chtějí ve světě něco dokázat i bez okázalého luxusu

Praha

Čeští amatéři si nejtvrdší cyklistický etapový závod světa ještě ztíží. Nebudou mít totiž k dispozici dvacítku pohodlných převodů, odjedou všechno hezky na jeden ‒ na koloběžkách. Místo celé suity techniků, doprovodných vozidel, masérů, výživových poradců, psychologů, fyzioterapeutů a vyvoněných luxusních karavanů si všechno střihnout za plného silničního provozu, za nocí ve stanu a se spánkovou deprivací za krkem. V roce 2013 zdolali nečekané: na koloběžkách pokořili Tour de France. Dnes v 7 hodin ráno odjeli na Giro d’Italia. Aby zdolali další výzvu a nakopli růžového krokodýla.

Foto: www.kickitaly2017.com

Přes 3500 tisíce kilometrů jen vlastní silou. Dokážou to?

Článek

Přesně 3615 kilometrů po nejhorších koutech Itálie ‒ soudě dle výškového profilu ‒ rozdělených do 21 etap a převýšení více než 40 000 metrů čeká na šest našich borců a jejich finského kolegu. Pět etap se řadí mezi „extrémní horské". Nejhorší z nich bude mít 237 kilometrů a výškový rozdíl 500-2770 metrů nad mořem na průsmyk Stelvio budou koloběžkáři v rámci ní překonávat hned dvakrát. Předpokládají, že na nohou a pneumatikách stráví kolem 20 hodin, takže ten den spánek zřejmě nepřijde na řadu vůbec.

„Mám z toho velký respekt. Giro bude určitě mnohem těžší, než byla Tour. Čím víc se to ale blíží, a čím víc vidím, jak na tom všichni dřeme, tím víc jsem přesvědčený, že to dokážeme," říká Michal Kulka, kromě jiného několikanásobný mistr světa v koloběhu.

V průměru počítají Češi se 171 kilometrem denně. „Na kole by to byl ekvivalent něco mezi 350-400 kilometry," říká Václav Liška, herec a sám jeden ze sedmice statečných. Zatímco cyklisté tráví v sedlech svých karbonových ořů v průměru pět až sedm hodin v rámci jedné etapy Gira, naši koloběžkáři počítají s průměrem mezi 13 a 15 hodinami. Započtete-li nutné přestávky na doplnění energie plus případné další technické pauzy, je jasné, že na spánek opravdu mnoho času nezbude.

Kromě italských kopců včetně Dolomit vzbuzují jisté obavy i samotní italští řidiči, kteří celosvětovou pověst rozhodně nezískali svou ohleduplností a chladnou hlavou za volantem. Oproti cyklistům nebude koloběžkáře sledovat celý konvoj pojízdného zázemí, ale jen dvě doprovodné dodávky. Ty je v cíli etapy naberou a odvezou na místo přespání, pokud na to vůbec bude neúprosný čas. Koloběžní chlapi totiž celý závod absolvují vždy jen 24 hodin před oficiálním závodem. Jet se zkrátka musí, i kdyby měly nohy upadnout.

Na regeneraci a zhojení ran z předchozích etap jsou v rámci celé akce ‒ stejně jako v rámci samotného Gira ‒ vyhrazeny jen tři jednotlivé dny. Dalším silným strašákem je pro všechny italské počasí v Dolomitech. To může přinést nečekané radikální zvraty. Kromě deště je reálné očekávat i sníh a teploty pod bodem mrazu.

Z nějakého zajímavého důvodu světu koloběžek kralují právě Češi a Finové. Mezi sedmou neohrožených najdete nejednoho mistra světa v nějaké z disciplín koloběhu. A protože jsou nejlepší, nepřekvapí asi, že ty nejlepší koloběžky, které si tihle blázni zvolili, jsou vyrobené právě v Čechách nebo ve Finsku. Pojede se na strojích Kickbike a Yedoo. Stejně jako Tour de France, nechtějí kluci ani letos jet jen a pouze pro sebe. Charitativním partnerem, na nějž každým svým kilometrem vysbírají koloběžkáři nějakou tu korunu, je Pink Crocodile, mezinárodní charita pomáhající dětem s těžkým kombinovaným poškozením. Olympijský vítěz z Londýna David Svoboda je patronem právě této sbírky.