Článek
Jeden pár běžeckých bot na jeden rok, i když vám třeba i celý ten rok běhání vydrží, není dost. Alespoň dva páry by měly být v každém správném běžeckém botníku. Časté doporučení odborníků říká, že počet tréninkových bot by měl být v zásadě identický s počtem tréninkových jednotek v rámci jednoho týdne. Pokud se vám daří trénovat třikrát týdně, mělo by tedy jít o tři páry. Ideální pak je, když jde o různé provedení (např. silniční/terénní, závodní/objemové, minimalistické/maximalistické) a od různých výrobců.
Naše chodidlo sestává z 26 kostí pospojovaných vzájemně do 33 různých kloubů. K tomu jim dopomáhá například více než stovka vazů. Lidské chodidlo, ačkoli to někdy někteří odborníci během času vyvraceli a někteří zase vyvraceli jejich vyvracení, je od přírody vybaveno geniálním systémem odpružení. To se ukrývá v podélné a příčné klenbě, z nichž obě pracují (nebo by alespoň měly pracovat) při každém kroku, každém došlapu. Společně s nejsilnější šlachou lidského těla Achillovou šlachou vytvářejí pružinový systém stlačovaný při každém kroku, který po každém odvalení chodidla od podložky svou energii opět uvolňuje a při správné běžecké technice nám pomáhá v dopředném pohybu.
Z uvedeného je patrně jasné, že neochablé svaly a vazy dolních končetin stejně jako nepropadlé klenby jsou pro běžce nesmírně důležité. A proto naše chodidla ocení neustále různorodé a pestré podněty. Ideální by bylo ‒ stejně jako to doposud dělají třeba v Keni ‒ běhat naboso. Ne každý na to má ovšem odvahu nebo adekvátní možnosti. O velkou míru pestrosti ale naše chodidla nemusíme obírat ani v případě, kdy máme na nohou boty.
Neustálé střídání bot, jejich neustálé točení systémem „nikdy v jednom páru dva tréninky po sobě" by mělo zajistit dostatek pestrosti a různorodosti podnětů pro chodidla, která tak netrápí stále stejný typ omezení, sešněrování, dropu, podpory a podobně. Tato skutečnost významným způsobem pomáhá snižovat také riziko zranění, jak prokázala třeba jedna studie na dvou stovkách aktivních běžců. Podle ní je prý nebezpečí zranění o 39 % menší v případě, že každou tréninkovou jednotku absolvujete v jiné obuvi. A to je opravdu hodně. Určitě stojí za zamyšlení. Věc má navíc i svou příjemnou ekonomickou složku ‒ boty nenamáhané několik dní po sobě důkladněji vysychají a také jejich tlumení není tolik zatěžováno, takže nezřídka vydrží o něco delší celkovou kilometráž. A to už se vyplatí, co říkáte?