Článek
Takhle nějak by mohl vypadat přirozený běh.
Abychom mohli všechny tyto činnosti dobře sesynchronizovat, je nutné mít dobrý postoj. A dobrý postoj je ten přirozený, nikoli ten, který nám do zad vtisknou školní škamna a počítačové stolky v kanceláři. Z přirozeného postoje vychází další přirozené pohyby, které dohromady dají přirozený běžecký styl. Tedy takový styl, při němž nepřirozeně nepřetěžujeme žádnou ze svých partií, ať již svalových, či kloubních. Běžíme rychle a energeticky úsporně, a tudíž vydržíme běžet dlouho.
Přirozený postoj
Postavíme se zcela rovně, jako by nás někdo tahal kolmo do výšky. Pomáhá představa marionety zavěšené na drátku. Zároveň se snažíme být maximálně uvolnění. To platí hlavně v oblasti ramen, která mohou vykazovat tendence k permanentní tenzi, což bývá ovlivněno stresem a hrbením se nad klávesnicí. Kolena jsou uvolněná, mírně povolená, nikoli vyšponovaná na doraz. Chodidla jsou mírně od sebe, směřují přímo dopředu.
Nyní využijeme dřívější poznatky o náklonu a dáme se do pohybu. Neustále dbáme na rovnou linii zad probíhající od hlavy až k patě. Jsme sice naklonění, stále ale připomínáme někoho, kdo spolknul dlouhé pravítko. Hrudník je (kromě hlavy) tím pádem naší tělesnou součástkou, jež je nejvíce vepředu, která „rozráží vzduch". Pozor dáváme hlavně na pánev, kde se vyskytují nejvíce tendence k nesprávnému ohybu. Abychom udrželi přímou linii spolknutého pravítka, snažíme se neustále tlačit pánev jakoby vpřed pod sebe. Někomu třeba pomůže představa, že je sršeň ze znaku basketbalistů Hornets.
Přirozený postoj vytváří ideální podmínky pro váš běh. Jednotlivé síly působí ve váš prospěch a přenášejí se celým tělem neškodně a také s minimem ztrát. Přirozený postoj vám navíc umožní využívat také gravitaci.
Pomáhat a nebránit
A ještě jedna důležitá poznámka na závěr. Aby všechny složky pohybu správně fungovaly, nesmíme jim v tom ničím bránit. Třeba nevhodnou obuví. Jako nevhodná se v těchto souvislostech ukazuje bota s velkým dropem (rozuměj s vysoko podloženou patou).
Každý se rád podíváme na ladné nožky žen na vysokých podpatcích. Proč? Zvednutí paty má za následek prorýsování svalů nohou a prohnutí v bederní páteři, tedy lehce povystrčený zadeček. Dobře se na to kouká. A to je asi tak všechno. Chodidlo vyvedené z rovnováhy vysoce podloženou patou má totiž za následek celý řetězec posunů ve svalově-kosterním sytému. Doslova od paty až po hlavu. Větší prohnutí v bederní páteři musí kompenzovat, abychom se nevyvedli z rovnováhy, také větší prohnutí páteře krční. Spolu se staženými, ztuhlými rameny tak máte kromě jiného zaděláno na migrény a bolesti krční páteře. Aby přirozený běh opravdu fungoval přirozeně, zkuste třeba nějaké boty z řady minimusek dostupných na trhu. Než tedy začnete běhat naboso.
