Článek
Notorik-alkoholik a notorik-běžec by se nejlépe srovnávali na diagnostických kritériích. Je-li někdo notorik, tak splňuje minimálně tři z šesti diagnostických kritérií. A zároveň platí, že se během měsíce vyskytují tři kritéria souběžně, abychom mohli tvrdit, že závislost existuje. Popřípadě se musejí během roku vyskytnout tři kritéria souběžně v kratších, ale opakujících se intervalech. Pojďme se na ně podívat.
1 Nutkání, touha, puzení. Člověk má nutkání užívat návykovou látku. Touha vyběhnout, proběhnout se za jakéhokoli počasí, kdykoli, jakkoli. Prostě oddávat se své libůstce.
2 Narušená kontrola. V případě alkoholu nebo návykových látek obecně jde o to, že nemám kontrolu nad začátkem, průběhem, množstvím a ukončením užívání návykové látky. Dokáži si představit, že i řada běžců může mít problém. Když vyběhnou na své obvyklé tréninkové kolečko a najednou zjišťují, že běží mnohem dál, jsou na patnáctém dvacátém kilometru a ještě jim to nestačí. A přestože tuší, že měli být už před hodinou doma, dávno osprchovaní převlečení, protože na ně čeká rodina. S kontrolou mohou mít běžci problémy. Třeba když se vrací po zranění, jsou nadržení, střihnou si o nějakou tu hodinku více. Nebo rovnou dvoufázový trénink, aby se dohnalo chybějící manko kilometrů. Znám pár takto narušených jedinců.
3 Vznik tolerance. Jsem odolnější. Pro to, abych dosáhl stejného efektu při požívání určité látky, potřebuji užívat její větší množství. Případně ta původní dávka, která mi stačila, mi nyní pro dosažení stejného efektu nestačí. U běžců to takto také někdy bývá. Zaběhnu si desítku, ale co dál? Když dám půlmaratón, je to sice super, ale pořád mohu vzhlížet k maratónu. Maratón po čase už nemusí stačit a ultra zdá se jako dobrá výzva. A kde se to jednou zastaví, zastaví-li se to vůbec někdy?
4 Rozvoj odvykacího stavu. Když neužívám tolik, nebo když přestanu užívat, dostávám regulérní absťák. Ten se projevuje na fyzické i psychické úrovni. V případě alkoholu jsou to třesy, zvracení, nevolnost, pocení. U opiátů bolesti svalů, kloubů, průjem, zvracení. Každá ze skupin látek má svůj typický odvykací stav. U alkoholu se mi budou třást ruce, už po ránu sahám po láhvi a srovnávám hladinku, už jen proto, abych byl schopen fungovat. Součástí odvykacího stavu může být i touha, bažení. Notorik-běžec, když z nějakého důvodu nemůže, má zranění nebo mu to sociální, pracovní situace nedovoluje, může mít v tu chvíli intenzivní nutkání, regulérní absťák, může být v tenzi, ve zvýšeném svalovém i psychickém napětí, může být podrážděný, mít zvýšenou tepovou frekvenci... pouze proto, že se chce proběhnout a uvolnit se.
5 Dotyčný dává přednost návykové látce, užívání, získávání a zotavování se z návykové látky před zájmy, zálibami, koníčky a pracovními povinnostmi. Běžci nám kupříkladu utíkají dříve z práce, a to doslova. Já mám třeba osvíceného primáře, který mi dovolil o polední pauze odběhnout. On argumentuje tím, že kuřáci ten čas stejně prokouří, tak proč já bych nemohl vyběhnout? Takže mám polední půlhodinku na pobíhání od Apolináře k náplavce, zpět do práce a osvěžen mohu dále pracovat. Úplně tím však nezanedbávám pracovní povinnosti. Ale jsou lidé, kteří, aby splnili svá tréninková předsevzetí, své plány, jsou ochotni leccos obětovat.
6 Uvědomění si, že požívání je pro mne škodlivé, a přesto v tom pokračuji. Tady nevím, zda by se to úplně dalo aplikovat i na běh. Nicméně z historie i současnosti jsou známy i takovéto případy závisláků-běžců.
Závěrečné ustanovení: Já jako člověk, jenž se závislostmi pracuje dnes a denně, jsem schopen a ochoten říci a odpřisáhnout, že závislost na běhu je výrazně méně škodlivá než jakákoli jiná látková závislost.
Čtěte také v Běžecké abecedě:
