Článek
Tampere (od našeho zpravodaje) - „Bylo to vážně nepříjemné, neusínalo se úplně nejlíp. Ale tady jde o věc, ke které je nutné se umět postavit. Nebabrat se v tom a spíš zjistit, co se dá dělat líp. Důležité je nepřestávat si věřit," přemýšlí, jak pro sebe najít cestu ke gólu.
„Jsem střelec, ale když to nepadá, musím unést tlak a dál si vytvářet šance. Pak je jen otázka času, kdy se to prolomí. Dřív nebo později se přece jen něco urodí," uvažuje Vrána a tvrdí, že na paměti musí mít především tým a dodat mu pozitivní energii. „Shodli jsme se s Hertlíkem, že jsme jako lajna dopředu nuloví, nic ze šancí nevytěžíme," říká.
„Je důležité, jak s nimi příště naložíme, abychom mančaftu v koncovce víc pomohli. Jde o to neztratit sebedůvěru v sebe, trápit se nebo se z toho hroutit by byla úplně špatná cesta," přemítá Vrána. „Kuba je tady skutečně od gólů a do šancí se musí dál dostávat. Je to o něm, aby se do nich procpal, pohybem si o ně řekl a dostal se k vynikající střele, kterou má," reaguje asistent trenéra Libor Zábranský.
V pondělí na ledě tréninkové haly v suterénu se Vrána snažil veškeré zklamání rychle hodit za hlavu. „Co už se stalo, nezměníme a je nový den. Myslím, že je strašně důležité, aby to v nás nezůstalo a abychom spíš koukali dopředu," míní útočník.
„Musíme se soustředit na to, abychom v úterý odpoledne proti Rakušanům odvedli práci, kterou máme, protože tenhle zápas musíme vyhrát," burcuje Vrána, ale nechce vůbec mluvit o nějakých změnách v sestavě. „Je spíš na trenérech, jestli dají nějaký impulz. Info o protočení útočníků zatím necháme spíš v kabině, všichni to pak uvidí na ledě," říká.
Hodně se těší na příjezd někdejšího spoluhráče Michala Kempného. „Strávili jsme spolu ve Washingtonu hodně času a je dobře, že nám přijíždí pomoct," líčí Vrána, jenž v kontaktu s obráncem v posledních dnech nebyl. „Cestoval ze zámoří s rodinkou a balil dost narychlo. Nechtěl jsem ho zatěžovat, ale jakmile přijede, dáme se tady dohromady," slibuje.