Švýcarsko - Česko 0:2SESTŘIH: Zlatá pohádka dopsána. Češi jsou mistři světa!

Češi do svého „životního“ zápasu vlétli tradičně aktivně. Byli pohyblivější, dost možná se snažili Švýcary, kteří měli na odpočinek o pár hodin méně, utlumit i zaskočit. Ve velké šanci se po hezké kombinaci první formace zjevil v 10. minutě Palát. Jen o chvilku později ale zahrozil Hischier, jenž pálil z mezikruhů, jistý Dostál však bleskově reagoval.

Švýcaři se spíše soustředili na obranu, chtěli zachytávat české ataky a těžit z brejků. V 17. minutě tak z jednoho rychlého točení“ trefil Bertschy tyč. Aréna od prvních vteřin bouřila. Pobavila se, když Ondřej Beránek při výskoku po letícím puku přistál na švýcarské střídačce. Slušně „pozdravil“ a skočil zpět na led. Hřmotný pískot se pak ozval, když švýcarské duo Herzog - Kukan srazilo k zemi Pastrňáka. Sudí ovšem mlčel, tak po první třetině platil stav 0:0.

V té druhé části už dvě české přesilovky – podobně jako ty švýcarské – přišly. Solidně v ní střílel kapitán Červenka, později i Kubalík. Jenže Genoni, který o den dříve po semifinále s Kanadou stál sotva na nohou, se skvěle přesouval a četl hru. Byl zase plný energie. Při hře 5 na 5 si zase Švýcaři české plejery ve svém pásmu dobře rozebírali, pokrývali je a nedovolili přečíslení. A i oni měli slušné příležitosti, když se kupříkladu v 37. minutě ocitl sám před Dostálem Niederreiter. Ale česká zeď nepovolila.

Byl to zkrátka souboj dvou nejlepších gólmanů šampionátu. A když už v 40. minutě Genoni nestihl na ránu Kämpfa zareagovat, puk zastavila tyč. A tak po druhé siréně moderátor v aréně Libor Bouček hlásil: „Ani po čtyřiceti minutách jsme gól neviděli.“

Drama gradovalo. Češi do toho dál šlapali, měli víc střel i pokročilé statistiky jim zvěstovaly, že by se měli dočkat gólu, jenže soupeř zůstával v defenzívě přesný jako jeho vyhlášené hodinky. To Češi – ale ne ti v bruslích – zase museli ukázat fortel, když 13 minut před koncem třetí třetiny po střetu Paláta s Glauserem prasklo plexisklo.

„Bylo to náročné, hrozné. Vedro a vy cítíte, že je to o jednom gólu. Lukáš Dostál byl neskutečný a pak se ukázal jeden hráč v pravou chvíli. Přesně, když jsme to potřebovali,“ řekl kapitán Roman Červenka.

A pak to přišlo.

Češi vyhráli buly, puk se dostal na modrou ke Kundrátkovi, který okamžitě nabil Pastrňákovi. Ten se skvostně uvolnil, dostal se na levý kruh, své výsostné území, a z jeho hokejky vyletěl

puk, na něhož Genoni už nemohl dosáhnout. Hala explodovala, Pastrňák na kolenou svištěl slavit ke střídačce. Nula v jeho statistikách tak zmizela v pravý čas, přesně jak věštil Jaromír Jágr před utkáním.

Jenže zbývalo ještě deset minut.

Dlouhých deset minut.

Švýcaři dřeli, Češi bojovali, skákali do střel, ukazovali přesně to, co po nich kouč Rulík už od začátku mistrovství chtěl. Čas ubýval, Švýcaři hráli power play, ale domácí ukrajovali vteřinu po vteřině, až rozhodl střelou do prázdné Kämpf. Hokejky vyletěly vzhůru a Češi se potřinácté (posedmé v samostatné éře) stali mistry světa.

„Je to neskutečný pocit. Byl to těžký zápas, protože víš, že jsi blízko. Tlak je obrovský, nechceš přijít o tu šancí a třeba já jsem věděl, že pro mě už se opakovat nebude. Tlak byl velký, ale zvládli jsme to,“ uvedl Červenka.