Článek
Tampere (od našeho zpravodaje) - Už při svém uvedení do úřadu otevřeně mluvil o zlatu. Velké cíle má i dál, byť pracuje s pokorou. Zkrátka Kari Jalonen změnil v národním týmu mnohé. Teď začíná jeho mise, kdy chce "svým" Finům pokazit jejich šampionát a proměnit ho ve velký český triumf.
Jste optimistou?
Těší mě proces, kterým jsme za těch šest týdnů prošli. Každý z posledních zápasů měl trochu jiný průběh a já byl potěšen, jak jsme na něj reagovali. Viděl jsem, že hráči nemusí přemýšlet o systému, taktice a hrají instinktivně. To je pro mě nejdůležitější zpráva. Během turnajů jsme neměli moc tréninků, což na šampionátu bude podobné, ale hráči si rychle systém osvojili. Máme v sestavě skvělá jména, ale hlavně potřebujeme vytvořit tým, kde každý dostane svou roli.
Čeští hráči, kteří působí v zahraničí, často říkají, že musí být lepší než místní, aby si smlouvu zasloužili. Cítíte, že je to stejné s vámi?
Já sem přišel s tím, že předám reprezentaci něco ze svých zkušeností a znalostí. A samozřejmě chci pomoct celému českému hokeji, protože chci sdílet svou taktiku i herní systém s trenéry extraligy či 1. ligy, pokud budou chtít. I proto jsem se usadil v Praze, protože to beru jako dlouhodobý projekt.
Ptal jsem se i proto, že třeba Václav Varaďa nedávno v jedné populární televizní talkshow vyprávěl, že česká reprezentace by měla mít českého trenéra. Podobně mluví i Vladimír Růžička.
Oba jsou to úspěšní trenéři s letitými zkušenosti a já je plně respektuji. Ale možná český hokej právě potřebuje pohled zvenčí, odlišný způsob trénování a něco nového. Věřím, že tyto trenéry přesvědčím a že se zařadím po jejich bok do historie českého hokeje.
V čem jsou ale čeští hráči jiní než třeba finští?
Když jdou na led, jsou uvolněnější. Smějí se. Z Finů je patrné soustředění a při zápasech jsou jako matematici, to Češi spíš připomínají umělce. A to je dobrá vlastnost. Když jsem hrál ve Švédsku, byl to pro změnu samý mítink, mítink. Nicméně pochopit rozdílné charaktery národností je pro trenéra klíčové, aby byl úspěšný.
Trenér české reprezentace Kari Jalonen ve svém prvním zápase na české střídačce během přípravného utkání hokejové reprezentace před MS.
Trenér ale chce držet systém. Není na to lepší "matematik" než "umělec"?
Možná je to s Čechy jednodušší než s Finy. Ti jsou "naprogramovaní", ale "umělci" jsem překvapován v pozitivním duchu. Češi rovněž drží systém, opakují věci, které chceme a které nás přivádí k vítězství. Na ledě jsou rychlí, hokejově šikovní a já musím chválit.
Nechybí ale Čechům sebevědomí? Právě o něm se říká, že ho lidé ze západní části světa mají mnohem víc než my.
Od toho je tu ale trenér. Jeho – a tudíž i moje – práce je sebevědomí do hráčů napumpovat. Ale je to snazší, když vyhráváte, když dáváte góly, tak sebevědomí přirozeně samo roste. Každý ho ve sportu potřebuje. A když sportovci chybí, když se trápí, je tu trenér, aby ho podpořil a pomohl.
Kdyby Češi měli o Finsku říct tři charakteristická slova, nejspíš zvolí: Sauna, vodka, Nokia. Je to správný výběr?
Sauna určitě. Nokia taky, zvlášť když je firma ze stejného města jako já, tedy Oulu. A vodka? To už je hodně hodně dávno, kdy k nám neodmyslitelně patřila. Už to není jako dřív a jelikož vodku nepiju, zvolil bych jako třetí slovo pivo.
To by asi vybrali Finové i o Česku, že?
Ano. Přidali by Prahu, protože je to nádherné město a především historické centrum dostane každého. Finové to vědí a moc rádi sem jezdí. Ale my teď s reprezentací dost cestovali po celé zemi a já viděl spoustu krásných míst i mimo Prahu. Máte být na co hrdí. A jako třetí slovo bych zvolil jídlo. Je jiné než ve Finsku, ale hodně zajímavé.
Co z české kuchyně máte rád?
Miluji tatarák. Nicméně je to trochu těžké jídlo, zvlášť když k němu večer tak náramně šmakuje pivo. A mám rád i zdejší kachnu.
Finsko je v poslední dekádě úspěšné ve všech hokejových patrech. Čím to?
V roce 2009, když jsme v juniorech skončili sedmí a na dospělém šampionátu nepostoupili ze čtvrtfinále, jsme udělali velkou konferenci, na kterou přijeli trenéři, hráči, legendy, rozhodčí, vedoucí týmů, novináři i agenti. Bylo to široké pole a v diskuzi jsme si uvědomili, že musíme co nejrychleji naši hokejovou výchovu pozměnit. Zaměřili jsme se na individuální trénink i psychický rozvoj. Měli jsme touhu začít dělat něco jinak a především to změnit společně. I proto od té doby všechny informace sdílíme s kluby, snažíme se vzájemně vzdělávat, posouvat se. Právě tehdy se odehrál klíčový moment, že jsme letos v Pekingu získali zlato. Pochopili jsme, že už nemáme hráče jako Saku Koivu či Teemu Selänne, ale že je zase chceme vychovávat.
A už za dva roky jste získali zlato v Bratislavě.
To byla spíš souhra okolností. Výsledky této přeměny byly vidět v seniorské kategorii zhruba po deseti letech, kdy jsme znovu v Bratislavě vyhráli zlato. Naše ústřední motto zní: Společně. Jsme malá země, máme 5,5 milionu obyvatel a nějakých 70 tisíc registrovaných hráčů. Pokud bychom každý hráli na svém písečku a tvrdě nepracovali, nemohli bychom ve světě konkurovat.
Zvlášť po olympiádě teď Finsko na domácím turnaji očekává další úspěch. Bude pro vás speciální, že se mistrovství světa koná právě u vás?
Pro mě je to požehnání a jsem z toho nadšený. A věřím, že nám budou i Finové fandit. Asi ne 24. května, kdy hrajeme proti nim, ale v jiných zápasech by mohli přát i Finovi na jiné střídačce.
Ale vy chcete domácím sebrat zlato, že?
Ano. Moc nerozumím slovům, když někdo říká, že si to jede na šampionát užít. Ne! Musíme být soustředění na každý nejbližší zápas, který je před námi, a postupnými kroky dojít až k zápasu s číslem 10, tedy do finále. Chceme vyhrát a budu to říkat nahlas, protože věřím, že máme šanci dokázat něco velkého. Ano, k tomu potřebujete i štěstí, zároveň však každodenní tvrdou práci. Vím, že na medaili Češi čekají už dlouho a že je důležitá pro motivaci dětí a jejich rodičů, aby se rozhodli pro hokej.
