Hlavní obsah

Sedm let a přes pět milionů pokuty. Státní zástupce navrhl trest pro Berbra a spol. Podobným skupinám se říká mafie, hřímal

Aktualizováno

Minimální zmírnění. Státní zástupce Jan Scholle navrhuje v kauze Šváb pro někdejšího místopředsedu FAČR Romana Berbra nepodmíněný trest na 7 let ve věznici s ostrahou a peněžitý trest 5 550 000 Kč. Někdejšímu sportovnímu manažerovi Vyšehradu Romanu Rogozovi pak souhrnný trest odnětí svobody na 7,5 roku plus zachování 350 tisíc a bývalému fotbalistovi Michalu Káníkovi mimo jiné věznici s ostrahou na 6 let a 8 měsíců. Hlavním důvodem je podle Scholleho prokázání existence zločinecké organizace v českém fotbale. Rozsudek u plzeňského soudu by měl být znám v polovině června.

Vyjádření státního zástupce Jana SchollehoVideo: Sport.cz

Článek

„Navrhuji uznat obžalované vinnými. Mám za to, že jsme prokázali, že organizovaná skupina byla jasně zaměřená. Věděla, čeho je schopná ve fotbale dosáhnout. Mám za to, že měla více členů, než se podařilo dokázat. Postavení Romana Berbra je zřejmé, vyplývá z jeho mocenského přisvojeného vlivu, což ale samo o sobě trestné není. Vedlo však k nezákonnému ovlivňování za účelem finančního zisku,“ řekl Scholle na konci své přibližně hodinu a půl dlouhé závěrečné řeči.

K některým bodům obžaloby uvedl, že uznává pochybnosti a že skutky se během řízení před soudem nepodařilo prokázat. Jedná se však jen o detaily, od začátku je hlavním motivem líčení dokázání organizované skupiny. „Trvám na její existenci,“ zdůraznil Scholle. Berbr a spol. naopak během svých vystoupení před soudem fungování skupiny opakovaně odmítli.

„Podobným skupinám se říká mafie. Mám za to, že taková mafie ve fotbale tehdy skutečně existovala,“ dodal Scholle v úterý u plzeňského soudu.

Berbrovi původně navrhoval za podplacení, pomoc k podplacení, zpronevěru a vyvádění peněz z Plzeňského krajského fotbalového svazu a účast na organizované zločinecké skupině kromě 7 let vězení ještě peněžitý trest v celkové výši 6 milionů Kč. S ohledem na neprokázání některých skutků částku o necelých 500 tisíc zmírnil. Zákaz výkonu funkce statutárního orgánu obchodní korporace v trvání 5 let se v návrhu nezměnil.

Roman Rogoz byl v lednu pravomocně odsouzený za podvod v kauze manipulace zakázek Českých drah na náhradní autobusovou dopravu, kde mu na základě dohody se státním zástupcem uložili trest odnětí svobody v trvání dvou let s odložením na zkušební dobu tří let a k peněžitému trestu ve výši 350 tisíc korun. Scholle k tomuto přihlédl a zvolil souhrnný trest - vězení na 7 a půl roku a zmíněných 350 tisíc Kč. V kauze Šváb je Rogoz obžalován rovněž za podplacení, pomoc ke zpronevěře a účast na zmíněné skupině.

Ještě před závěrečnou Scholleho řečí dostal Rogoz prostor. „I když svědků bylo více než 50, nepřinesli nic nového. Tím, že nás média odsoudila, nás dostávají pod velký tlak. Moje maminka kouká na internet, čte noviny a ptá se mě, co se tady děje,“ popisoval.

Vysvětloval, že se u soudu nemohl pravidelněji ukázat kvůli špatnému zdravotnímu stavu. „Bohužel se nelepší. Že jsou rozdíly ve výpovědích v přípravném řízení a u soudu? To mi připadá normální. Člověk si ne vše pamatuje, někdy se jinak vyjádří, ale neberte to tak, že lže. Mám bolesti při sezení a stání, následky malé mrtvičky. To vše mi bránilo sem chodit,“ řekl Rogoz.

Nejvíce se opřel do výpovědi Grímma, který podle Rogoze ne vždy mluvil pravdu. „Situace, kde jsme byli sami, jsou vykresleny v jeho prospěch,“ tvrdil. „Nikdo se nepozastavuje nad tím, jakou měl osobní a profesní pověst, jaký na něj měli lidé názor. Pověst nebyla dobrá. Nikdo by ho ve fotbalovém prostředí nepovažoval za důvěryhodného svědka. Jeho výpověď odmítám,“ pokračoval Rogoz. A doplnil: „Odmítám skupinu, žádná nebyla.“

U Káníka přitvrdil

Naopak u Michala Káníka, bývalého fotbalisty a funkcionáře, Scholle přitvrdil. Za pomoc k podplacení, zpronevěře a účasti na organizované skupině pozvedl původní 4 roky odnětí svobody na 6 let a osm měsíců, navrhovaný peněžitý trest zůstává v celkové výši 504 tisíc Kč.

„Káník před soudem v podstatě popřel své původní doznání ve vztahu k některým skutkům, takže jsem navrhl citelné navýšení trestů. Nebylo už možné pohlížet na polehčující okolnosti doznání se k trestné činnosti,“ vysvětlil Scholle.

Připomeňme, že čtvrtý hlavní obžalovaný v kaze Šváb, bývalý sudí Tomáš Grímm, uzavřel minulý rok na podzim dohodu o vině a trestu. Vyvázl s šestiměsíční podmínkou a peněžitým trestem 198 tisíc korun a pětiletým zákazem činnosti, u soudu následně vypovídal jako spolupracující obviněný. V kauze je obžalováno 21 lidí a Vyšehrad jako právnická osoba, u nich státní zástupce ke změnám původně navržených trestů nesáhl.

Soud bude pokračovat závěrečnými řečmi zástupců poškozených stran, následovat budou obžalovaní. Roman Berbr a jeho obhájce Michal Sýkora by měli na řadu přijít v dubnu, rozsudek je zatím dle slov soudce Vladimíra Žáka naplánován na polovinu června.

Korupční aféra ve fotbale: soud s Romanem Berbrem a spol.