Kritika vám dodává motivaci, míní bývalý reprezentant. Čechům věří

„Na remízu se hrát nedá. Věřím, že kluci do posledního zápasu nastoupí s velkou vervou a zkusí zápas rozhodnout v prvních deseti patnácti minutách, aby se nemuseli strachovat do konce. Věřím, že utkání zvládnou,“ říká pro Sport.cz bývalý reprezentant Daniel Pudil.

Jak hráč prožívá, když přijde klíčové střetnutí, v němž se čeká jedině vítězství a postup? Připouští si obří očekávání? Cvičí s ním nervozita? „Zápasy jdou rychle za sebou, není prostor nad něčím moc přemýšlet. Ano, je to extra důležité utkání, ale kluci už mají za sebou velké zápasy, ať už v pohárech, nebo evropských ligách. Lehká nervozita bývá, protože jde o všechno. Ale jakmile člověk vstoupí na hřiště a povede se mu první přihrávka, vyhraje souboj nebo něco podobného, spadne to z něj,“ popisuje hráč, který za národní mužstvo nastoupil v pětatřiceti zápasech.

Atmosféru kolem reprezentace rozdmýchává nejen dosud nejistá účast na šampionátu v Německu, ale mnoho dalších okolností. Řeší se několikaměsíční absence záložníka Antonína Baráka, emoce vyvolala až dodatečná nominace útočníka Tomáše Čvančary i další tahy kouče Šilhavého. Stavitel elitního výběru je už nějaký čas z mnoha stran silně kritizován a o jeho pozici se neustále debatuje.

„Člověk to určitě nějakým způsobem vnímá, ale z vlastní zkušenosti vím, že když přijdete na sraz, vnější věci se snažíte neřešit. Koncentrujete se sami na sebe, možná si k tomu řeknete něco na začátku srazu, ale pak už se soustředíte jen na výkon. Pokud to kluci zvládnou, a věřím, že to tak bude, vše se může změnit a kritika opadnout. Všichni čekali, že takovou skupinu projedou snadno. Ale týmy, kterým jsme před deseti nebo více lety dávali sedm gólů, už moc nejsou. Je potřeba to brát s nadhledem. Všechna mužstva se lepší,“ rozebírá Pudil.

Přiznává však, že kritika tým motivuje. „Každý hráč je šťastný, když může být v nároďáku. Když vás lidi kritizují, není to příjemné. Dává vám to ale vnitřní motivaci, chcete kritikům zavřít pusu, ukázat jim, že do týmu patříte. Ovšem úplně první, co chcete, je týmový úspěch. Na ten se kouká hlavně. Nároďák musí držet pospolu. A jestli hrajete, nebo ne, je jedno. Jste ve výběru nejlepších hráčů České republiky. Samozřejmě každý chce hrát, ale musí dát své ego stranou a být týmový,“ zmiňuje borec, který v kariéře působil ve Slavii, Liberci, Genku, Watfordu či Sheffieldu Wednesday.

Sám poznal, když na mužstvo prší negativní komentáře, nedůvěra, kritika. A prožil s národním mužstvem i výbuch emocí, po postupu na mistrovství Evropy v roce 2012 v Černé Hoře uráželi fotbalisté bývalého reprezentanta Radka Druláka a roztrhali si obleky.

„Na nás se v té době valila obrovská kritika, bylo to fakt nepříjemné. Cítíte to, vnímáte to. A pak z vás všechno spadne, ulevíte si, vůbec nepřemýšlíte, jaký to může mít důsledek. Někdy věci, které řeknete nebo uděláte, nemyslíte tak vážně. Jste v euforii, někdo něco začne, ostatní se chytnou. Je těžké se krotit. Snad budou kluci teď případně rozumnější,“ líčí Pudil, který se na Euro v roce 2012 nakonec nepodíval, ale na kontinentálním šampionátu si pak zahrál za další čtyři roky.

Nepochybuje o tom, že Češi v pondělí na mistrovství Evropy proniknou. Věří v sílu mužstva i magii Androva stadionu v Olomouci. „Tam byla vždycky úžasná atmosféra. Diváci budou natěšení, že uvidí postup na Euro. Poženou tým dopředu. Věřím, že klukům dodají sebevědomí, a ti to zvládnou,“ burcuje osmatřicetiletý někdejší reprezentant, jenž nyní pro Sport.cz pravidelně glosuje dění v anglickém fotbale.