Hlavní obsah

Uhlídal jsem Maradonu, Diego gól nedal, může se jako jeden z mála chlubit kapitán československé reprezentace

Praha

Jen málokterý fotbalista na světě může zahlásit: „Uhlídal jsem Maradonu. Proti mně si božský Diego nekopnul.“ Kapitán československé fotbalové reprezentace z let osmdesátých Jan Fiala ovšem podobná slova pronášet může. Když se totiž v březnu roku 1982 vydal národní tým do Brazílie a Argentiny, aby si v konfrontaci s jihoamerickými fotbalovými kouzelníky ověřil, jak na tom je před Mundialem ve Španělsku, uhrál v Mar del Plata s Argentinci bezgólovou remízu. I Fialovou zásluhou, protože Maradonu uhlídal...

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Pořád to tam je. Jan Fiala při fotbálku staré gardy na Julisce může vzpomínat, že uhlídal i Maradonu.

Článek
Fotogalerie

„Tehdy se ještě hrávala osobní obrana a trenér Jozef Vengloš mi dohled nad Maradonou skutečně svěřil. Na polovině Argentinců jsme se u něho střídali se Standou Pelcem, na naší jsem ho přebíral já," samozřejmě si po zprávě o Maradonově úmrtí vybavil Fiala okamžitě utkání v Mar del Plata.

„Bez spoluhráčů a jejich pomoci bych ho ale neuhlídal. Bylo mu teprve dvaadvacet, ale levou nohu měl přímo zázračnou. A ta technika," letěly Fialovi okamžitě před očima sekvence ze zápasu, na který se přišlo podívat čtyřicet tisíc diváků.

Davy lidí se rozloučily s Diegem Maradonou.Video: AP

„Samozřejmě že nepřišli na nás. Nebyli zvědaví na nějakého Fialu, Radu, Janečku, Vízka či Kozáka. Chtěli vidět Maradonu. Už dvě hodiny před utkáním byly tribuny narvané k prasknutí a argentinští fanoušci čekali, až Diego vyběhne na rozcvičku. Kdo nebyl v Jižní Americe na fotbale, nedokáže si představit, co se dělo, když se Maradona objevil na trávníku a s balonem žongloval až do středového kruhu," přidává se k Fialovi jeho tehdejší spoluhráč z pražské Dukly Petr Rada, pro něhož šlo v Mar del Plata o reprezentační debut.

Foto: R S Iyer, ČTK/AP

Smrt Diega Maradony zasáhla celý svět.

„A hned proti Argentině s Maradonou v sestavě. Vždyť my jsme byli vlastně vrstevníci, on byl jen o dva roky mladší než já. Ale zatímco Diegovi toho dal fotbalový Pánbůh do vínku haldy, na mě jaksi zapomněl," směje se jablonecký kouč.

„Obdivuhodné, jak on dokázal vyhodnotit každou situaci a být napřed o dvě tři myšlenky. A bylo jedno, zda měl proti sobě jen mě, anebo jsme proti němu vyrazili ve dvou. Strašně inteligentní fotbalista," nepřestal Maradonovi nikdy skládat poklony Fiala.

„A to ho Honza uhlídal. A bez faulu. Přitom ho k ničemu nepustil, takže Diego nám gól nedal. Vengloš věděl, proč dohledem nad Maradonou pověřil právě jeho. Byl totiž abnormálně rychlý, takže mu Diego nedokázal pláchnout," nešetří Rada i po pomalu čtyřech desetiletích komplimenty adresovanými spoluhráči.

„Přitom levačkou toho uměl tolik, že jiní hráči by potřebovali čtyři nohy, aby svedli, co on. A jak četl hru... Vůbec se nedíval na balon, ale přitom mu ho nešlo sebrat."

„Kolikrát jsem si myslel, že mu ho ukopnu, a on mi přesto pláchnul i s míčem. Ještě že jsem měl kolem sebe spoluhráče, kteří Maradonu vytlačili vždy tam, kde jsme ho potřebovali mít a odkud nemohl ohrozit Stromšíka v naší bráně," brání se Fiala, že on byl v Mar del Plata tím jediným, kdo božského Diega uhlídal.

Foto: Alessandra Tarantino, ČTK/AP

Neapolská radnice vyhlásila kvůli úmrtí Maradony den smutku a rozhodla se po něm pojmenovat stadion.

„Všichni tvrdili, že to byl nejlepší výkon a zápas v reprezentaci, protože nám nedal gól a my uhráli bezbrankovou remízu. Myslím ale, že jsem sehrál lepší utkání, i když na to proti Maradonovi se zapomenout nedá. Tedy na to druhé... Já proti němu nastoupil i dva roky předtím v Buenos Aires, kde jsme prohráli 0:1. Tehdy mu bylo ale teprve dvacet, takže možná i proto mně střetnutí vůbec neutkvělo v paměti," přiznává někdejší kapitán československé reprezentace.