Článek
Své jméno spojil Diego Maradona kromě své rodné Argentiny především s italskou Neapolí, kam po rozpačitém angažmá v Barceloně přestoupil. Do té doby spíše podprůměrný klub dotáhl k dvěma titulům v Sérii A i triumfu v poháru UEFA. Na světové scéně pak získal coby kapitán pro svou zemi v roce 1986 titul mistrů světa.
Právě angažmá v Neapoli mu však kromě obrovské popularity přineslo i řadu překážek, které ho v konečném účtování stály i život. Spojení s mafiánskou organizací Comorra, následná drogová a alkoholová závislost. To vše začalo slavného Diega ničit.
S drogami však podle svých slov začal už v roce 1982, tedy dva roky předtím, než poprvé oblékl dres milované Neapole. Až v Itálii však jeho závislost začala i díky stykům s mafií nabírat obřích rozměrů.
"Já vlastně dával svým soupeřům obrovskou výhodu. Víte, jakým bych byl fotbalistou, kdybych nebral drogy?" říkal v jednom v rozhovorů v roce 2014 Argentinec.
Tresty a konec kariéry
Za svou závislost zaplatil "Zlatý chlapec" hned několikrát. Poprvé byl pozitivně testován v roce 1991 na kokain, za což dostal patnáctiměsíční distanc, ten samý rok byl v Buenos Aires zadržen, když měl u sebe kilo a půl stejné látky a následoval další čtrnáctiměsíční trest.
Smutný hattrick završil na světovém šampionátu v roce 1994 ve Spojených státech, když mu vyšel pozitivní test na efedrin a další patnáctiměsíční stopka, která ukončila jeho reprezentační kariéru.
Definitivní konec s fotbalem přišel o rok později po přestupu do Boca Juniors, kdy porušil dopingová pravidla znovu. "Byl jsem a vždy budu narkoman," přiznal o rok později Diego.
A vážné zdravotní problémy na sebe nenechaly dlouho čekat. V roce 2000 se předávkoval, o čtyři roky později dostal první infarkt. Rok na to podstoupil kvůli nadváze operaci bypassu a několikrát absolvoval léčbu ze závislosti na alkoholu a drogách.
Maradonův pozemský zápas skončil ve středu, kdy podlehl infarktu v pouhých šedesáti letech.