Hlavní obsah

Malík jako jediný nadřízený Berbra není tím, kdo by měl dál vést fotbal, vysvětluje Poborský motiv své kandidatury

Praha

Výstřel, který zacloumal českým fotbalem podobně, jako zacloumala světem salva z Aurory. Hřmící, překvapivý, nečekaný a do poslední chvíle tajený. Tak bylo vnímáno ohlášené rozhodnutí internacionála se 118 reprezentačními starty na kontě a v současnosti ředitele oddělení fotbalové mládeže na FAČR Karla Poborského, že se za tři měsíce na volební valné hromadě Fotbalové asociace ČR hodlá ucházet o funkci předsedy.

Foto: Josef Vostárek, ČTK

Bývalý fotbalový reprezentant Karel Poborský je připraven stát se předsedou Fotbalové asociace ČR. V jejím čele by chtěl nahradit Martina Malíka.

Článek

Nedá mi to - proč byste se měl právě vy stát prvním mužem českého fotbalu?

Na to by měli odpovědět voliči.

Jenže voliči se budou ptát vás...

Protože jsem byl vždy na sebe přísný, náročný a objektivní, protože jsem byl neúplatný, což budu vyžadovat i od druhých.

Máte už představu, kdo to bude a s kým chcete být na jedné strahovské palubě?

Fotbal je týmovým sportem, takže i jeho řízení musí být týmovou záležitostí, i když prapor ponesu v případě zvolení já. Zatím je ale brzy mluvit o konkrétních jménech, takže je nevyřknu. Své krédo ale ano - chci lidi spojovat.

Hodně těžký úkol v době, kdy se po loňské podzimní kauze bývalého místopředsedy Romana Bebra fotbal tak polarizoval, což se nyní projevuje i během okresních volebních konferencí. Zvlášť když mnozí na vás budou vzhlížet a požadovat, abyste vymetl strahovský Augiášův chlév...

Podobný pohled a očerňování strahovských kolegů apriori mě uráží, protože většina mých kolegů fotbal miluje a svou práci dělají pro fotbal a dávají jí všechno. Jde o to nastavit systém tak, abychom se vypořádali s jednotlivcem, když selže. Ale opakuji, že se neucházím o předsednické křeslo proto, abych obrátil fotbal vzhůru nohama, ale abych ho spojil.

Jenže z temných strahovských koutů vylézají stále staré hříchy a všelijací kostlivci...

Dozorčí komise otevírá a prověřuje všechny složky, provádí finanční i personální audit, aby nové vedení mohlo začít po volbách s čistým stolem. Nesmírně mě to zajímá, protože bych si pochopitelně nechtěl naběhnout.

Berbrova kauza tady ovšem stále je, a ještě dlouho bude, než se dostane do soudní síně.

Všechno špatné je pro něco dobré. Fotbal se zbavil Romana Berbra, kterého by se jinak zbavil velice těžce. Jsem rád, že jeho  některé lidi konečně doběhlo to, co se dělo a přeju si, aby policie všechno došetřila. Padni, komu padni. Fotbal dostal novou šanci, může se zase narovnat a nadechnout. Pokud se stanu předsedou, budu prosazovat, aby se - řečeno fotbalovým žargonem - dávaly za něco podobného červené karty bez předchozí žluté. Doba, kdy si fotbal dával vlastní góly, je nenávratně pryč.

Během předvolební kampaně ale určitě přijde moment, kdy vám protikandidáti či třeba i voliči připomenou, že jste si vlastní gól také dal. To když jste jako člen výkonného výboru hlasoval pro odvolání Luďka Macely z funkce předsedy komise rozhodčích a následně pomohl do křesla Bebrově partnerce Dagmar Damkové. Tím jste vlastně posvětil, aby vliv a moc Romana Berbra v českém fotbale dál a dál narůstala.

Tehdy jsem viděl své ano jaké správné rozhodnutí pro fotbal, s odstupem času si ale uvědomuju, že jsme vypustili džina z lahve. Nedělal jsme to tehdy ve výkonném výboru ovšem se záměrem, abychom nastartovali Berbrovu kariéru.

A teď je těžké do ní džina zpátky vrátit. Stejně jako všechny ty, kteří zavětřili a vyletěli z lahve s Bebrem.

Teď jsme na křižovatce a bude záležet na lidech, kam nasměrují kormidlo.

Narážka směřuje na předsedu fotbalu ve Středočeském kraji a člena výkonného výboru Libu, který je pro mnohé malým Berbrem.

V jeho revíru je a bude volební boj nejsledovanější a veřejnost čeká, jak dopadne. Jsou to ovšem svobodné fotbalové volby a záleží na voličích, kam otočí kormidlo a fotbal nasměrují.

Dovedete si představit, že v případě zvolení byste dál spolupracoval s lidmi, které na valné hromadě porazíte? Třeba se současným předsedou Martinem Malíkem?

Podle mého udělal ve funkci spoustu dobrého, ale vzhledem k tomu, že byl prvním a jediným nadřízeným Romana Berbra, není člověkem, který by mohl dál vést fotbalovou asociaci a hnutí. I to byl jeden z motivů, proč jsem do kandidatury šel.

A co třeba s generálním sekretářem Janem Paulym?

Je jedním ze zaměstnanců asociace a spojovacím mezičlánkem s UEFA. Nemám s ním problém, protože fotbal a jeho vedení není o jednom člověku. Směr musíme dávat všichni společně.

Foto: FAČR

Předseda FAČR Martin Malík (vpravo) a generální sekretář Jan Pauly při videokonferenci s vedením UEFA.

Jedním z vašich možných protikandidátů by mohl případně být fotbalový diplomat Petr Fousek, který se na minulé valné hromadě o předsednické křeslo už ucházel, ale proti Martinu Malíkovi neuspěl? S ním byste si spolupráci přestavit uměl?

Nejen uměl... Je to jeden z mála lidí etablovaných na FIFA a UEFA, který na zahraničním poli dělá dobré jméno českému fotbalu. Proč bychom takové lidi neměli využít?!

Pak je zde ovšem ještě druhý pól - iniciativa F-evoluce, jejíž tváří je výš bývalý reprezentační spoluhráč Vladimír Šmicer. Jak tuto platformu vnímáte?

To je obrovské téma a určitě pozitivní iniciativa. Spustila čerstvý vítr a rozhýbala mnohde už zrezivělé soukolí. S Vláďou jsme si už volali a v nejbližších dnech se sejdeme, abychom všechno probrali, řekli si, kam chtějí s F-evolucí dojít a vyložili si při tom karty na stůl. Uvidíme, co z toho vzejde.

Protikandidáta z řad F-evoluce si dovede představit?

Zažil jsem toho ve fotbale už tolik, že si dovedu představit úplně všechno.

V souvislosti s F-evolucí zarazilo, že jste při sobotní valné hromadě Berounska podpořil jejího protikandidáta Václava Kudrnu, který nakonec ve volbách neuspěl.

Je jedním z mých nejbližších spolupracovníků na Strahově, který dělá fotbal, protože ho má rád. Vím, jak pracuje, jak se chová, jaká má charakter. Nebyl protikandidátem F-evoluce, protože je to člověk apolitický. Neznámkujme lidi, pokud mají kvalitu, pojďme všichni společně dělat fotbal, který nám bude dělat radost. Ostatně, delegátům berounské valné hromady jsem popřál, aby si zvolili takové vedení, kterému budou důvěřovat, aby se u nich fotbal zlepšoval a posouval dál.

Krédo, které budete opakovat i při předvolebním maratonu, který vás v následujícím čtvrt roce čeká?

Chci vrátit fotbalové asociaci důvěryhodnost a transparentnost, stejně jako spojit fotbal v jeden celek, abychom na něj byli hrdí a přinášel nám jen pozitivní emoce. I v této době, která je natřena na černo, má úspěchy. Reprezentační áčko postoupilo na mistrovství Evropy a dostalo se elitní divize Ligy národů, jednadvacítka se rovněž probojovala na EURO, ženskou reprezentaci čeká kvalifikace.

To budete určitě připomínat sponzorům a všem partnerům českého fotbalu.

Pochopitelně, i když samozřejmě nejen jim. Chci být v kontaktu se všemi. Okresním i krajskými předsedy, ligovými kluby, Ligovou fotbalovou asociací, se Spartou, stejně jako se Slavií, fotbalem profesionálním stejně jako amatérským, se svými voliči, protože nemůžeme dělat satelitní fotbal. Ti všichni ode mě uslyší, kam chci český fotbal směrovat a jak ho chci vést.

A to všechno po překvapivém výstřelu, který jste vypálil, aniž by o něm měl kdokoli tušení.

Přemýšlel jsem o kandidatuře od chvíle, kdy policie zatkla Romana Berbra a fotbal dostal facku. Potřeboval jsem ale slyšet názor rodiny, zmapovat si názor fotbalového hnutí a jeho případnou reakci, abych zjistil, zda mám reálnou šanci uspět. Proto jsem kandidaturu tajil, což se mi povedlo, i když se tvrdí, že se ve fotbale neutají vůbec nic. I svým nadřízeným Martinu Malíkovi a generálnímu sekretáři jsem o svém úmyslu řekl až těsně před tím, než jsem kandidaturu oznámil veřejně. Byl to sice překvapivý výstřel, ale promyšlený a cílevědomý.

A určitě už s vědomím, že máte dostatečnou důvěru i podporu, abyste ve volbách uspěl.

Přiznám se, že mě pozitivní reakce na ohlášenou kandidaturu překvapily tak, že jsem z nich až nervózní. Vím, bude to určitě nejtěžší zápas, který mě ve fotbalové kariéře čeká, ale do předem marného zápasu bych nešel. Navíc už jako hráč jsem podával nejlepší výkony v nejtěžších chvílích.