Hlavní obsah

Z nezvykého postu mohl poslat Čechy na Euro. Radostí bych asi vyběhl ke střeše a slavil, smál se Douděra

Na levé straně hrál do pátku jen dvakrát. Za juniorku pražské Dukly a půlhodinu v dresu Mladé Boleslavi. Reprezentační záložník David Douděra po letech tuto pozici oprášil - ve Varšavě v kvalifikaci proti Polsku.

Foto: Czarek Sokolowski, ČTK/AP

David Douděra (vlevo) a Polák Przemyslaw Frankowski.

Článek

Varšava (od našeho zpravidaje) - „Musím říct, že jsem se tam cítil dobře. Nebál jsem se toho. Možná mi trenéři našli nový post,“ smál se Douděra po utkání na Národním stadionu.

Měl jste indicie, že vás trenéři využijí na levé straně?

Volali mi už před srazem, že tahle varianta je ve hře. Ať jsem na ni připravený. Do poslední chvíle ale nevíte. Nakonec na tuto variantu došlo.

Co musí hráč změnit, když takto změní post?

Nepodělat se z toho. Myslím, že na téhle úrovni je to jen o hlavě. Pomohlo mi, že jsem se na začátku hned chytil.

Hned ve 2. minutě jste měl šanci, ale netrefil jste bránu.

Vždycky když nastoupím na nezvyklém místě, dostanu se do šance. A vždycky ji nedám. Je to smůla. Ale celý tým zápas odbojoval, zaslouží pochvalu.

Před koncem zápasu jste vyslal parádní střelu z dálky. Tlačil jste ji očima do brány?

Viděl jsem to jinak než kluci, kteří říkali, že šla metr vedle. Ale byl jsem připravený vyběhnout klidně ke střeše stadionu a slavit.(směje se) Ne, nechci přehánět. Byla to škoda.

Remízu berete nebo měl tým na víc a mohl už v Polsku slavit postup na Euro?

Těžko říct. Je to takové rozpačité. Šance jsme měli, mohli jsme rozhodnout, mohli jsme vyhrát. Na druhou stranu, domácí ukázali velkou kvalitu. Klobouk dolů před nimi.

Co se stalo v prvním poločase, že vás soupeř začal přehrávat?

Řekl bych, že do prvního gólu jsme hráli dobře. Když ale stadion ožil, měli Poláci větší sebevědomí. Byla pasáž, kdy nás trápili. Naši útočníci to měli strašně těžké. Trochu bych to přirovnal k našemu zápasu se Slavií proti AS Řím, kdy jsme taky měli tři stopery na dva útočníky. Tohle je strašně těžké odběhat.

Panovala o poločase v kabině nervozita?

Cítil jsem z týmu absolutní semknutí, že chceme uspět. Panice jsme nepropadali, cítil jsem odhodlání výsledek otočit. Byli jsme správně nastavení. Ještě chci dodat, že jsem rád, že byla během zápasu zatažená střecha. Když jsme přicházeli ke stadionu a viděl jsem sníh, málem jsem se rozbrečel.

Proti Moldavsku vám stačí remíza. Na ni ale hrát nelze.

Souhlasím. Hrát na remízu by byla sebevražda.