Trenéři Slavie o Euru: Utahané hvězdy. Dvojí metr sudích. A proč se aut brání hůř než roh

Kollerschlag (Od našeho zpravodaje) - Už se setmělo. Trenér Trpišovský má za sebou návštěvu fyzioterapeuta, který mu po pádu z kola pečuje o potlučené rameno a zlomenou klíční kost. Kolega Houštecký má za sebou večerní procházku po okolí. Asistent Kerbr ještě plánuje, že na generálku se Žilinou musí dochystat nákresy na standardky.

Teď ale trenérské mozky sedí pospolu v týmové místnosti Hotelu Loxone Campus - přepychovém ubytování, které architekti vkusně zapasovali do vlnící se krajiny v rakouské části Šumavy.

Kousek za hranicemi se pražský mančaft chystá na sezonu. Trpišovský a spol. ale tentokrát nevyprávějí o české lize, ale vrcholícím Euru, z něhož mají fůru zajímavých poznatků.

„Je hodně vidět, že hráči mají za sebou dlouhou sezonu. Některé zápasy se podle mě hrají v nižší intenzitě než na klubové úrovni. Málo týmů útočí v hodně hráčích. Hraje se logicky na výsledek, obrany jsou hodně zabezpečené. Proto se většinou hraje do plné obrany,“ chopí se slova Trpišovský.

Asistent Kerbr přikývne: „Řeknete si, že na Euru jsou nejlepší hráči, ale kolikrát jsem se přistihl, že mě zápas moc nebavil. Výjimkou je Španěl Yamal, který oproti ostatním vyniká.“

Vše poslouchá zbývající člen zpovídaného ansámblu, který na odpověď jde jinak. „Já zmíním Slovensko. Je to tým, který mě zaujal. Dlouhodobě hrají dobře. Bylo mi jich hodně líto, když vypadli v osmifinále s Anglií,“ poví Houštecký.

Myšlenky se chytá Trpišovský, který s Houšteckým tvoří trenérský tandem už 11 let.

„Vezměte si jména jako Bellingham, Kane, Foden. Nejlepší hráči za miliardy, ale přijde zápas a hrají jako rovní s rovnými proti Schranzovi, Kuckovi nebo Pekaríkovi, který v sedmatřiceti nehraje v Herthě Berlín,“ vypíchne hlavní kouč Slavie. „Prokombinovat se do nějaké šance mají těžké i top hráči a musí si prostě pomoct jinak.“

Už po úvodních zápasech statistici uváděli, že se zvýšil počet gólů zpoza vápna. Aktuálně jich padlo 17, což je necelých 15 procent ze všech tref na šampionátu. Jde aktuálně o nejvyšší cifru od Eura 2004.

„Není to náhoda,“ tvrdí Houštecký. „Obrany jdou do bloku a stahují se dolů. Ve vápně musí být přesnost a souhra jako v klubech, což chybí. A hráči jako Lamine Yamal nebo Arda Güler to umí trefit.“

„Ještě bych zmínil míče. Je vidět, že jsou extrémně rychlí. Podívejte se na raketu Nizozemce Simonse proti brankáři Pickfordovi,“ navazuje Trpišovský. „Všichni hráči umí bránit, což je jednodušší než útočit. Každý tým je po ztrátě v jedenácti lidech pod balonem. Často uvidíte hrotového hráče v půlce obranné poloviny. Nejjednodušší cesta k vytvoření šance je střela z dálky nebo standardka. Skoro jiná cesta na takové úrovni ke gólu nevede.“

Češi si po dlouhém autu do vápna vytvořili několik šancí a závarů proti Gruzii, proti Turkům dokonce dali gól. Až dlouhatánské vhazování a efektní zakončení Bellinghama v osmifinále proti Slovákům spasilo Angličany, kteří v nastavení odvrátili šokující vyřazení.

Z dlouhých autů se stává zbraň.

„Vztáhnu to k nám. Ve Slavii se jim věnujeme stejně jako rohům,“ říká Kerbr a mrkne na Houšteckého, který je má v gesci. „Aut hážete rukou, což je většinou přesnější než rozehrávka nohou,“ pokyvuje.

„Rohy jsou dobrá věc, ale máte jich v zápase šest až deset. Při extrémním tlaku a zápase na jednu bránu se dostanete k číslu 12 až 15. Při autech se do pozic dostanete i víc než pětadvacetkrát za utkání,“ vyčíslí Trpišovský.

„A podle mě se auty daleko hůř brání. Při rohu letí míč do vápna prudce, obránci ho stačí zasáhnout a odletí klidně dvacet metrů daleko. Aut letí pomaleji, má jinou trajektorii, hůř se odhlavičkuje. Míč mnohdy zůstane ve vápně a těžko se dá připravit na nahodilosti, které vzniknou po první teči.“

Na Euru se důsledně dodržuje pravidlo, že diskutovat s hlavním rozhodčím může jedině kapitán. Zapojí se do debat nebo protestů někdo další? Šup, má to za žlutou kartu.

Stejně to má fungovat v české lize. V týdnu to avizoval i šéf domácích sudích Libor Kovařík. „Když to bude pro všechny stejné, bude to dobré,“ uvažuje Houštecký. „Už teď jsem ale z toho naštvaný, protože se to na mistrovství neděje. Rozhodčí mají dvojí metr.“

„Fotbalu to prospěje, ale je to otázka míry. Každý zápas píská jiný rozhodčí. Pokud to bude fungovat, bude to super. Emoce ale někdy k fotbalu patří, těžko se to paušalizuje. Záleží na praxi,“ říká Trpišovský a pokládá řečnickou otázku:

„Co když sudí v 90. minutě za stavu 0:1 přehlédne jasnou situaci a seběhne se k němu celý tým? Rozdá osm žlutých karet a dva hráče vyloučí, protože už jednu měli?“

Ligový rozjezd bude zajímavý. A nejen kvůli gólům.

Pragmatismus a defenziva na Euru zpravidla zvítězí nad dravostí a útočením. I takový dojem získává řada pozorovatelů z německého turnaje. Trenéři ligového favorita už téma lehce naznačili v předchozích odpovědích.

Souvisí to i s enormním vyčerpáním a opotřebením frajerů z nejlepších klubů Evropy, kteří odslouží okolo 60 partií za rok.

„Už je to hrana teď. Řešili to i Guardiola s Kloppem. Hráči jedou na hranici zranění,“ kroutí hlavou Kerbr. „Bude se muset něco změnit a na klubové úrovni budou mít kádry okolo 30 hráčů,“ přemítá Houštecký.

„No, počkej, ale stejně potom budeš chtít hrát s nejlepšími a nasadíš De Bruyneho,“ opáčí Trpišovksý.

Program ale bobtná. Jen v příští sezoně se o dva zápasy rozšiřuje základní fáze Ligy mistrů nebo Evropské ligy. Chystá se i velkoryse pojaté mistrovství světa klubů, proti kterému se bouří i samotní fotbalisté.

Zdá se, že na šampionáty v závěru sezony mohou dál jezdit vyčichlé a vyždímané hvězdy. „Na Euru se to projevuje,“ podotýká Trpišovský. „Když bylo mistrovství světa v Kataru, kromě spousty věci jsme kritizovali zimní termín, ale fotbalu to ve výsledku prospělo. Na turnaj odjeli hráči v polovině sezony, byli rozehraní a měli energii.“

A Trpišovský pokračuje: „Top hráči jedou od srpna. Mají několik vrcholů v sezoně po sobě. Spousta hráčů ale vypadává na delší čas z opotřebení.“

Kerbr poslouchá zkušenější kolegy a doplňuje: „A to pořád řešíme jen fyzickou stránku. Zabrat dostává i hlava. Připočtěte nekonečné cestování nebo přelety.“

Šampionát vyvrcholí nedělním finále mezi Anglií a Španělskem.

Jednoduchá otázka. Komu bude přát trenérská delegace Slavie?

„Španělsku. Leží ve mně, že si Angličani nezasloužili postoupit už se Slováky,“ poví Kerbr a znovu vypíchne zázračného křídelníka Yamala, který o víkendu slaví 17. narozeniny.

„Jednoznačně Španělsko,“ vypálí i Trpišovský.

Houštecký pokyvuje hlavou. Španělům bude podle něj fandit i většina fotbalistů Slavie. „Přede mnou ale naoko vždycky fandí Anglii, aby mě provokovali!“ rozesměje se.

Schválně, víte, o jaký žebříček se jedná? Manchester City, Inter Milán, Real Madrid, PSG, Barcelona, Lipsko, Slavia Praha.

Jde o seznam týmů, které na Euro dodaly největší počet zástupců. Slavisté vyslali do Německa hned desítku plejerů.

Ti se postupně vrací do Slavie, která poslední dva týdny tráví na rakouském soustředění. Nejvytíženější reprezentanti se připojí k týmu až po něm. A bude kumšt pro trenéry, jak je rychle zařadí do sestavy.

Ale to už je jiný příběh, o kterém si řekneme víc příště. Ještě neskončilo Euro.