Saxofon v rytmu flamenca. Španělé si podmanili Německo

Mnichov (od našeho zpravodaje) - Děti, dospělí, muži i ženy. Ti všichni se netajili láskou ke kopané a společně si užili i vystoupení německého saxofonisty Andreho Schnury. Fenomén letošního Eura obvykle bavil fotbalové fanoušky před zápasy domácího Německa, jenže to právě ve čtvrtfinále se Španěly vypadlo.

I tak ale oblékl bílý dres s orlicí na hrudi, s devítkou a jménem Völler na zádech. Okolo něj se to hemžilo domácími Němci, červenými Španěly a občas nějakým tím Francouzem. Všichni si jako jeden muž zpívali melodie populárních písní a parádně se naladili na večerní souboj.

To bylo ale poprvé a naposledy, co se Francouzi se Španěly bratřili. Ještě v době předsaxofonové spustili podporovatelé Mbappého a spol. pokřik „Alles lez Bleus“ přímo před hloučkem svých protějšků. Ti ale záhy využili početní výhodu a z bitvy decibelů vzešli bezesporu vítězně. Stejně jako o pár hodin později z té na trávníku.

Španělské flamenco prostě v Mnichově válelo. Aby také ne. V celé Evropě najdeme jen málo národů, které jsou v užívání života tak zběhlé. Stejně tak ostatně v kopané.

Někteří Španělé ale ze zdánlivě nekonečné fotbalové horečky takovou radost nemají. Například ti pracovně vytížení. Hádáte správně, jedná se o novináře a jim podobné. „Za posledních 45 dní jsem se nezastavil a ani jednou neviděl rodinu. Ani by mi tolik nevadilo, kdybychom vypadli. Už se strašně těším na dovolenou,“ vykládal jeden z nich.

Za normálních okolností se prý věnuje výhradně cyklistice a motorsportu, konkrétně Formuli 1. Během Eura jej ale zajímá pouze kulatý míč a borci na trávníku v sytě červených dresech. Tak jako celé Španělsko. A za rodinou se zmíněný novinář, bohužel pro něj, podívá až po finále.

Dovolená musí počkat, volno nepřipadá v úvahu. Fotbal hraje prim.