Článek
Považujete první nominaci do národního týmu za dosavadní vrchol kariéry?
Určitě ano. O pozvánce jsme se dozvěděl až z nominační tiskovky. Pocítil jsem radost, štěstí. Jsem rád, že jsem takovou příležitost dostal. Jsem pyšný a hrdý, doufám, že se nám sraz povede. Přiznám se, že zatím jsem hodně nervózní.
Jak na vaši nominaci reagovalo okolí, třeba spoluhráči z Boleslavi?
Po zápase se Spartou jsem přišel do kabiny, na mé místo mi někdo vytiskl obrázek loga reprezentace. Smál jsem se, že to je asi jen vtip. Pak mi gratulovali, když pozvánka opravdu přišla.
Vzhledem ke svým posledním výkonům jste mohl tušit, že přijde.
Tak nějak jsem věřil, že by mohla… Dopředu jsem žádnou informaci neměl, jen kondiční trenér mi psal, jestli jsem zdravotně ok. Když jsem pak v kabině koukl na mobil, měl jsem v něm spoustu pozdravných zpráv.
Mládežnická akademie v Drážďanech, hostování v Innsbrucku. Druholigové štace v Ústí nad Labem a Prostějově, teď Mladá Boleslav. Dokážete najít v kariéře klíčový moment, od něhož jste se do reprezentace odrazil?
Nejspíš EURO jednadvacítek. Výsledkově se nám nepovedlo, ale mně osobně šampionát hodně pomohl a posunul mě dál.
Zažíváte velmi rychlý vzestup. Kdo vás nejvíc drží při zemi, abyste ho zvládl?
Něčím podobným jsem si jednou prošel, nechci znovu udělat podobnou chybu. Při zemi se držím já sám. Měl jsem jedno sezení i s mentálním koučem. Potvrdil mi, co mám nastavené v hlavě. Takže hlavně jsem to já sám.
Letos v létě jste byl jednou nohou v Utrechtu, ke konci přestupního termínu se ozvala i Slavia. Žádný přestup však nedopadl. Hodně vám pomohl trenér Kulič, že jste se pak během podzimu dopracoval k bilanci šesti gólů a čtyř asistencí?
Můj zamýšlený přestup se dost řešil. Když z něj sešlo, hodně jsme pak mezi čtyřma očima diskutovali s trenérem i vedením. Hodili jsme to za hlavu. Jsem rád, že mi trenér dává na hřišti volnost.
Marek Kulič se ve vás vidí. Po výhře nad Spartou připomněl, že jako hráč býval stejně emotivní jako vy.
Ano, často se s trenérem bavím, že jsme si v mnohém podobní. Asi to tak je. (úsměv)
Přesto, jak složité pro vás bylo přenést se přes zmařený přestup?
Tajně jsem doufal, že to vyjde. Pár dnů do uzávěrky ještě zbývalo. Řešil jsem to doma s rodinou i blízkými lidmi, kterým nejvíc věřím. Byl jsem ovšem připravený také na nejhorší možnost, že nemusí dopadnout.
Další přestupní termín se ovšem blíží. Co plánujete v zimě?
Jsem domluvený s agentem i klubem, že do posledního podzimního zápasu mě vůbec s ničím nekontaktují. Abych se mohl soustředit jen na Mladou Boleslav a své výkony. Pokud se nějaká další nabídka objeví, pak se uvidí, co se bude dít.
Jako reprezentant můžete být pro zájemce ještě zajímavější.
Určitě. Je to neskutečná šance, snad také něco odehraju. Věřím, že nějaké minutky od trenéra dostanu.
Nejprve Polsko s Lewandowským, potom Moldavsko. V českém výběru jste celkem unikátní typ hráče na křídlo, což je vaše výhoda.
Trochu vnímám, že moje silné stránky jsou jiné než u jiných. Mohlo by mi to pomoct. Víme, že nás čekají dva strašně důležité zápasy. Když je zvládneme, postoupíme, nic jiného nechceme.