Článek
Předně: na rozdíl od duelu s Portugalskem se trenér Ivan Hašek trefil do sestavy i do taktického plánu. Původně chtěl navíc do základní jedenáctky zařadit i Antonína Baráka, ale kvůli nemoci ho mohl využít jen na závěrečnou čtvrthodinu.
Jeho tým vyslal na bránu 12 střel. Takový počet nezaznamenal žádný jiný tým od ME 1980, který utkání nedovedl k vítězství. Ofenzivní fáze fungovala, Češi aktivitou a herní kvalitou přikovali Gruzínce, především po přestávce, před jejich šestnáctku.
Vydatně k tomu přispěl také probuzený pravý kraj Coufal a i trojice stoperů Holeš–Hranáč–Krejčí. Nepovolili prakticky nic největší hvězdě soupeře Kvaracchelijovi, většinou odebírali čistě míče, navíc podporovali útočnou fázi.
Hranáč i přes další smolný okamžik (s Portugalskem se nachomýtl nešťastně u obou gólů, s Gruzií po jeho ruce kopal soupeř penaltu) zahrál víc než solidně. Krejčí pak vystřihl nejlepší výkon v reprezentaci.
Češi se bohužel nepotkali s finále. V šestnáctce soupeře nebyli dost dobří. V prostoru, ve kterém se rozhoduje. Jediný důvod, proč uhráli jen remízu. Nic jiného jim vytknout nelze. Jasně o tom vypovídá i reakce tisíců českých příznivců, kteří český tým po utkání vytleskali.
Ovšem… Jednu věc mohla udělat jinak lavička. Na Euro dorazil v herní a střelecké pohodě útočník Tomáš Chorý. Pro situace, kdy je třeba zlomit výsledek na svoji stranu, je právě on jako dělaný. Zůstal na lavičce. Jasně, po bitvě je každý generálem. Ale stejně…