Článek
Hamburk (od našeho zpravodaje) – O extrémně sledovaném transferu nehovořil sám Krejčí, ale museli ho zastoupit jeho reprezentační kolegové a hráči (bývalého) největšího ligového rivala.
Leckdo nad tím mávne rukou, ale lze to brát jako další komunikační nedoraz, který by se jinde nejspíš nestal.
Vraťme se na počátek minulého týdne, kdy se oznámil očekávaný megapřestup Kyliana Mbappého z PSG do Realu Madrid.
Den po potvrzení se před novináře posadil samotný Mbappé. Neseděl v Madridu, ale v Métách, kde zrovna pobývala francouzská reprezentace. Vlastně bylo úplně fuk, že se tisková konference koná na reprezentační půdě a před přípravou proti Lucembursku.
Řešil se životní přesun jednoho z nejlepších fotbalistů planety. On vstřícně hovořil. Nevyhýbal se ani kontroverzím. Zmínil, že v nejslavnějším francouzském klubu mu kvůli odchodu vyhrožovali.
Střih do hamburského útočiště české reprezentace a současnosti, v níž nacházíte dost paralel.
Krejčí podpisem stvrdil přestup, o němž se také nějakou dobu mluvilo. Životní změna. Stěhování do Španělska. Do týmu, který si také v příští sezoně zahraje základní skupinu Ligy mistrů.
Fajn, dál už vidíte rozdíly.
Krejčí je špičkový český fotbalista, ale není globální extratřída s celosvětovým přesahem jako Mbappé.
A zatímco francouzský superman při nejbližší příležitosti promluvil o přestupu a má klid, Krejčího veřejné vystoupení před novináři se odložilo, ač o něj byl a je mezi českými žurnalisty v Německu eminentní zájem.
On i vedení reprezentace si přejí, aby se po hektických dnech už konečně coby pravděpodobný člen základní sestavy mohl soustředit na Euro.
Pokud kudrnatý stoper hattrickem nezničí Portugalce a navrch se nepoštěká s Ronaldem, otázky na Gironu a klubové povinnosti jistojistě padnou. Jen se oddálily.
Reprezentace přislíbila, že přes mluvčího Petra Šedivého zprostředkuje Krejčího odpovědi.
Zvláštní kompromis.
Z jistého úhlu naleznete pochopení. Pro Krejčího odchod ze Sparty znamenal emotivní chvíli, fyzicky náročné byly zase kvapné přelety do Katalánska a zpět.
Pokud za tím není nic dalšího, fotbalového profíka by nic z toho nemělo rozhodit, aby tři (!) dny před zápasem nezodpověděl na očekávané dotazy.
Co by měl vykládat takový Mbappé a jiní frajeři…
Jen zasvěcení vědí, zda národní tým nechtěl zabránit i nepříjemnějším tématům. Krejčí patřil k triu, které si ve volnu na soustředěním ve Schladmingu vyrazilo na tříkolku. Není nutné připomínat, že se při zprvu utajované jízdě ošklivě zranil Michal Sadílek, jenž se po nehodě koukne na Euro jen v televizi.
Nicméně vzniklo nešťastné řešení, když o Krejčího přestupu musí mluvit reprezentační kolegové.
Vždyť hned první otázka sobotní tiskovky rozebírala jeho přestup.
„Láďovi jsme všichni gratulovali,“ pověděl Mojmír Chytil. Shodou okolností protivník, jemuž Krejčí při posledním derby málem zle poranil ruku.
Chytil se zachoval jako profík a stejně jako stoper Zima vzpomínal, jak už coby olomoučtí mládežníci nastupovali proti Krejčímu z nedalekého Brna.
„Hráli jsme každou chvíli proti sobě. Často jsme hráli přímo na sebe jako střední záložníci. Bylo to ale v pohodě. Měli jsme a máme dobrý vztah,“ ujistil Chytil.
„Já si ho vůbec nevybavuju,“ lovil zase v paměti Zima. „A poslední roky je pro mě těžké hodnotit, když jsem byl v zahraničí. Nevnímal jsem to jako ostatní hráči, co trávili v Česku delší dobu. Je ale úspěch pro český fotbal, že odchází do zahraničí.“
Hezké, věcné.
Na pěkná a bezprostřední slova Krejčího se musí počkat. Zbytečně.
