Slovinci slaví historický postup. Pocity se nedají popsat, prostě to nejde, zářil obránce

Jásali, skákali, radovali se. Slovinci hned po skončení zápasu moc dobře věděli, že bezbranková remíza jim k postupu stačí, i kdyby skončili v „céčku“ třetí. V tabulce třetích týmů se totiž těšili komfortní pozici a nemohli ani teoreticky být přeskočeni.

Bronzovou pozici skupiny C nakonec Slovinci skutečně obsadili. Ačkoliv druhé Dánsko má stejně bodů (3) totožné skóre (2:2), vzájemný zápas skončil remízou a jeho hráči viděli stejně žlutých karet jako Slovinci (6).

Do hry tak vešlo další pomocné kritérium – karetní tresty pro realizační tým. Slovinský realizák nebyl tak ukázněný jako dánský a jednomu z jeho členů byl žlutý trest udělen. Zdánlivě nic neřešící karta tak změnila poměr na 6:7 a nakonec Slovince odsunula na třetí příčku.

Že jdou Slovinci nakonec ze třetího místa je jim ale úplně jedno. Emoce jsou vidět i v titulcích sportovních webů.

„SLOVINSKOOO JDE DÁL,“ píše snportal.si.

Tohle je zatraceně velká událost. Postup ze skupiny byl milníkem, o němž se Slovincům těžko i snilo. Vždyť se na Euro podívali teprve podruhé v historii a stále platí, že na něm ještě nevyhráli zápas.

Favorita z Anglie se ale nebáli. Poctivou defenzivou a tolik propíraným „uskákáváním“ soubojů a „žraním trávy“ zneutralizovali hvězdy soupeře. Díky čemuž slaví historický úspěch.

„Původně jsem nečekal, že se nám povede postoupit. Ale ukázali jsme, že si to zasloužíme. Možná jsme měli trošku štěstí, ale to k tomu patří. Hlavně si cením naší psychické odolnosti a toho, že jsme soupeře nepustili do skoro žádné šance, i když měl víc ze hry,“ culil se trenér Kek.

„Je to kouzelné. Každý z nás o něčem podobném odmala snil. Na hřišti jsme vypustili duši a dočkali se odměny. Pocity? Nedají se popsat, prostě to nejde,“ vyprávěl s úsměvem obránce Vanja Drkušič.

Slovinci stojí před pokořením další překážky. Vůbec první výhra na Euru v historii země by se jim v nadcházejícím osmifinále obzvlášť hodila.