Článek
Přijel jste si na Euro vynahradit zklamání po finále Konferenční ligy, kde jste s Fiorentinou prohráli v prodloužení s Olympiakosem?
Určitě. Je dobré, že hned přichází takový turnaj, který je svátkem a vzácností. Euro je jedním z vrcholů kariéry. Změníte prostředí, jste s jinými lidmi, hlava se rychle vyčistí. Jsem rád, že to takhle navazuje, a člověk se těší na něco nového.
Přesto zklamání muselo být obrovské, když jste stejně jako před rokem s West Hamem ve finále těsně prohráli. Co jste prožívali?
Myslím, že tenhle rok bylo zklamání ještě větší. Hrozně jsme si triumf přáli, chtěli jsme to dotáhnout, když jsme v minulé sezoně ve finále prohráli. Bohužel jsme zůstali na stejném místě, Olympiakos zvládl zápas lépe než my. Zklamání bylo veliké, ale takový je sport.
Jaká pak byla atmosféra v klubu i samotné Florencii?
Situace byla náročná pro všechny. Pro nás hráče, fanoušky, celé město. Po takovém zápase se začnou všichni obviňovat, začnou se hledat chyby i tam, kde třeba nejsou. Nastávaly i vyhrocené situace mezi klubem, hráči a na druhé straně fanoušky. Je to pochopitelné, emoce pracují, vše bylo čerstvé. Poslední dny po finále, kdy jsme ještě čekali na dohrávku v lize s Atalantou, byly jedny z nejhorších, jaké jsem z pohledu atmosféry na klubové úrovni v kariéře zažil. Ale čas tuhle bolestivou ránu vyléčí. Brzy přijde nová sezony s novými cíli.
Přijdou pro vás ve Fiorentině? Zůstanete, nebo budete řešit přestup?
Soustředím se čistě na Euro, takže teď absolutně nic neřeším. Uvidíme po šampionátu, s agentem si řekneme, jaká je situace. Ale ve Fiorentině jsem spokojený, mám tam ještě na dva roky smlouvu, klub se mnou na další sezonu počítá. Žádné myšlenky na klubovou úroveň ale nyní nemám.
Přestup jste řešil v zimě, ale klub vás nakonec nepustil. Byl jste pak na jaře spokojený s rolí a vytížením, které jste měl?
Únor byl složitý, tolik jsem toho nenahrál. Ale od března jsem už hrál hodně. Nakonec jsem byl rád, že jsem zůstal. Celkově měla sezona pozitiva i negativa. Její začátek byl složitější kvůli zdravotním problémům, které jsem měl. Potom jsem se dostával zpátky do kondice, v zimě se řešil přestup. Sezona byla nahoru dolů, ale vždy se snažím hledat pozitiva. Jsem za ni rád, hodně mě naučila, i když nebyla jednoduchá.
Jednoduchá jistě nebyla ani z reprezentačního pohledu. Když tým v listopadu postupoval na Euro, vy jste byl mimo něj. Jak jste to prožíval a neříkal jste si tehdy, že o šampionát můžete přijít?
Všechno bylo možné, roli hraje spousta věcí. Klukům jsem postup moc přál, na začátku kvalifikace jsem byl součástí týmu a byl jsem rád, že si účast na Euro vybojovali. Pak jsem z pohledu diváka sledoval, co se dělo. Exrealizační tým položil funkce hned po posledním zápase, čekal jsem, jak se situace vyvine a kdo tým převezme. Ale někdy v říjnu jsem měl myšlenky, že bych v případě postupu mohl o šampionát přijít.
Přemýšlel jste o tom hodně?
Pak už na to člověk nemyslí. Musí na hřišti ukázat, že sem může patřit, a poté už na něm nezáleží, jestli dostane důvěru. Přestal jsem přemýšlet nad rozhodnutími, která dělají jiní lidé. Z velké části je ovlivníte svým výkonem, z určité pak už ne. Soustředil jsem se jen na sebe.
Co se pro vás změnilo nástupem nového realizačního týmu trenéra Ivana Haška? Řada vašich spoluhráčů vypichuje jeho komunikaci, ostatně s asistentem Jaroslavem Köstlem jezdili za hráči po celé Evropě.
Komunikace je nastavená velice dobře. Myslím, že vše funguje. Panuje vzájemná důvěra a každý je rád, když za ním přijede trenér národního týmu. Už jen samotnou cestou vám vyjadřuje respekt a zájem o vás, tohle je fajn. Za mnou do Florencie se nedostali, ale v únoru jsem měl cestu do Prahy. Trenér se to dozvěděl, zavolal mi a potkali jsme se s ním a jeho realizačním týmem na Strahově, kvůli klubovým povinnostem chyběl jen (asistent – pozn. aut.) pan Veselý.
Barák a jeho jméno v Itálii. Příspěvek z pořadu PřímákVideo: Sport.cz
Co jste si řekli?
Přes hodinu jsme si povídali. Bavili jsme se o tom, co nás čeká, jaké jsou výhledy do konce sezony i do budoucna. Rozhovor byl příjemný. Pak jsme spolu byli v častém telefonickém kontaktu. Posunulo se to, jsem rád, že kontakt je větší.
Řešili jste, co bylo mezi vámi a předchozím realizačním týmem trenéra Jaroslava Šilhavého?
Vůbec. Trenéři mi hned řekli, že je to nezajímá. Z novin a různých zdrojů se dozvídali moc příběhů, co se dělo. Mohli si sami udělat obrázek. Normálně jsme si řekli, jak budeme fungovat.
Vy jste v listopadu otevřeně vystoupil, nabídl vysvětlení z vašeho pohledu. Mrzelo vás, že druhá strana neudělala to samé?
Mně je to úplně jedno. Nechci soudit lidi podle toho, jak reagují. Pro mě je to uzavřené. K těm lidem nic necítím, tím pro mě celý příběh končí.
Po utkání s Maltou jste říkal, že se tu tvoří zajímavý a ambiciózní tým. Co se vám na něm nejvíc líbí?
Základ je, že všichni kluci jsou tu rádi a odvádějí maximální práci. To je první předpoklad k tomu, aby se vybudoval silný kolektiv a tým. Skvěle mezi sebou vycházíme, nejsou mezi námi velké věkové rozdíly. Jsme si blízcí v zájmech, řešíme podobná témata. Je to fajn, tým má správnou jiskru. Tvoříme dobrý mix.
Berete, že se mění vaše role? Patříte mezi zkušenější hráče a dosáhl jste v zahraničí na mety, kterých by asi řada mladých hráčů v mužstvu také ráda docílila.
Nevnímám to. Soustředím se na to, aby mě fotbal bavil. Chci si užívat každý trénink a mít pořád z fotbalu radost. Nechci se stavět do nějaké role, pro mě jsou si všichni rovni. Když mě budou nějaké věci zajímat, tak se taky půjdu zeptat dvacetiletého kluka. Třeba s Matějem Juráskem jsme se bavili o všem možném.
Co vás v jeho případě zajímalo?
Například jak v Praze tráví volný čas, ale mluvili jsme i o dalších věcech. Ale uvedl jsem ho jen jako příklad. S každým můžu řešit cokoliv. Stejně tak kdokoliv může přijít za mnou. Neřeším, jestli jsem starší. Jsem otevřený, mám rád komunikaci, od každého se může člověk leccos naučit. Je dobré porovnávat si názory i pohledy.
Cítíte, že atmosféra v týmu je pohodovější a celkově jiná než v minulosti?
Mimo hřiště je atmosféra velice podobná, zase tak velké změny nejsou. S klukama nikdy žádný problém nebyl, parta byla vždy dobrá. Vyměnilo se pár hráčů, ale vždy přijde někdo nový. Vidím tu však větší hlad a lepší nastavení v tréninku. Cítím z týmu, že víc věří, že se může něco povést a že můžeme něco budovat. To je fajn. Když člověk nevěří, nemůže se nikam dostat.
Je z hráčů z české ligy cítit větší motivace? Pozorujete, že se chtějí dostat výš?
Všichni máme své cíle, chceme se někam posunout a zlepšovat se. Hlad po úspěchu je cítit z každého. Neřekl bych, že kluci z ligy mají větší motivaci. Mají ji v sobě všichni. Každý je moc dobře nastavený a přenáší to na tým. Já se chci dostat z Fiorentiny taky ještě výš. Tomáš Souček, Vláďa Coufal, Patrik Schick i všichni další mají motivaci dostat se dál, mít lepší smlouvy, hrát za ještě věhlasnější kluby. Nikdo z nás není na vrcholu. Motivaci máme obrovskou.
Proč Antonín Barák mladší přestoupil do Fiorentiny? Příspěvek z pořadu PřímákVideo: Sport.cz
Co pro vás znamenalo, když jste vedl reprezentaci proti Maltě jako kapitán?
Je to pro mě jeden ze splněných dětských snů. V mládeži jsem býval kapitán, tím ale zase nechci říct, že bych po tom toužil. Na druhou stranu jsem si říkal, že by bylo hezké jednou pásku za nároďák navléknout. Byl to další malý vrcholek na mé cestě. Děkuji trenérům za důvěru i hráčům, že to přijali. Člověk je pyšný, ovšem ne sám na sebe, ale na to, kde se nachází a čeho je součástí.
Ono při odolnosti Tomáše Součka není jednoduché se ke kapitánské pásce propracovat, že?
Suk je držák a mašina. Doufám, že tak bude pokračovat dál a zápřah, který podstupuje, vydrží.
Prakticky každý bere za cíl na Euru postup ze skupiny. Jak to máte vy?
Když něco řeknu, většinou to nevyjde. Takže nebudu říkat, že vyhrajeme Euro. Pak budeme mít aspoň trošičku větší šanci. (úsměv) Nejdůležitější jsou výsledky. Postup ze základní skupiny je prioritní cíl, na který se chceme zaměřit. Osobně vše směruji k zápasu s Portugalci. Pro mě je cíl uspět proti nim výsledkově i herně.
S čím byste byl spokojený?
Chci obstát a odehrát dobrý zápas. Chci, aby byl náš tým na Euru zajímavý, aby bavil lidi, aby proti nám soupeři nechtěli hrát. Přeji si, abychom vytvořili tým, který má jiskru, náboj, drží spolu a je nepříjemný. Chci, aby si Česko vybudovalo respekt a kredit na Euro.
Asi byste se nebránil dalšímu finále v sezoně, co?
Byla by to pecka. Já přemýšlím vždy vysoko. Věřím týmu, klukům, sám sobě. Udělám pro úspěch maximum. Ale uvidíme. Můžete mít úžasné Euro, projet skupinou, ale v osmifinále pak špatnou shodou okolností vypadnete. Nebo naopak – sotva prolezete skupinou a ve vyřazovací fázi pojedete. Je složité něco odhadovat, ale doufám, že se nám vše sejde a bude to super turnaj.
