Článek
Což o to, televizní reportér ho při odchodu do kabin odchytil. Tehdy ještě neznámý obr s přezdívkou Dino však ze sebe nevypravil kloudného slova.
„No je to krásnej ten, krásná to - já to neumím ani vyslovit, ty jo," soukal ze sebe.
Diváci ihned postřehli, že mladík je mimo sebe, což Jan Koller ani po letech netají. „Já byl úplně v transu. Hřiště bylo suché a po gólu jsem udělal skluz na kolena, takže jsem je pak měl obě sedřená... Vůbec jsem nevnímal svět. Pak z toho vznikl i můj bájný rozhovor. Vždyť já o sobě ani nevěděl," usmívá se.
Oblíbenou Bohemku odsoudil k sestupu
V květnu 1995 vrcholil boj o titul, Sparta i Slavia měly čtyři kola před koncem shodný počet bodů. Klokani usilující o záchranu vyrovnali na 1:1, což bylo pro Letenské málo. Trenér Jarabinský proto vytáhl žolíka, neznámého obrovitého útočníka. A rodák ze Smetanovy Lhoty si již po minutě a půl naskočil na Chovancův roh a hlavou rozhodl o výhře Sparty 2:1!
„Než jsem začal hrát za Spartu, byla právě Bohemka můj nejmilejší klub. My jsme hráli o titul, oni o záchranu. Střídal jsem na posledních dvacet minut Pavla Nedvěda a po Chovancově rohu překonal Jardu Blažka, mého pozdějšího spoluhráče z Norimberku a reprezentace. Spartě to pomohlo k titulu a Bohemku odsoudilo do druhé ligy. Převládala však ve mně radost - přece jen dát první ligový gól a ještě jím pomoci k titulu, navíc v Ďolíčku byla skvělá atmosféra," vzpomíná Koller na památnou chvíli svojí kariéry.
