Článek
14. srpna 1993. Sparta tehdy hostila Brno a zrovna běžela sedmá minuta utkání, když si míč k přímému volnému kopu postavil elegantní stoper domácích Jozef Chovanec a z uctivé vzdálenosti poslal balón do sítě. Krásná trefa, navíc vůbec první v historii samostatné české soutěže!
„Určitě to byl výrazný mezník v lize i mé kariéře," usmívá se sám autor památné branky, aktuálně trenér Slovanu Bratislava. Byť kopal z nějakých 25 metrů, gólman René Twardzik neměl moc šancí zasáhnout.
„Nikdy jsem nemíval moc dlouhý rozběh. Z téhle vzdálenosti se mi střílelo lépe než třeba z hranice šestnáctky. Byl to v podstatě nacvičený signál. Postavili jsme falešnou zeď, Martin Frýdek se rozběhl od míče směrem k bráně, ale mě brankář vůbec neviděl. Byl jsem schovaný za zdí a udělal jsem k míči jenom jeden a půl nebo dva kroky. Pak jsem poslal na bránu utaženou střelu k bližší tyči přes zeď, po levé ruce gólmana. To byl můj oblíbený způsob. Míč letěl k tyči, přesně tam, kam jsem chtěl," líčí Chovanec.
Tři nebo čtyři z pěti pokusů na tréninku proměnil
„Byl to jeden z povedených gólů. Na tréninku jsem míval sázky s brankářem, na kterého jsem střílel bez zdi. On se ale musel chovat, jako že tam zeď je. A já jsem si ji představoval. Stejně vám ji nikdo v zápase nepostaví 9,15 metru od míče. Z pěti pokusů jsem dal tři nebo čtyři góly," vzpomíná bývalý úspěšný kouč české reprezentace.
Ačkoli střílení gólů nepatřilo mezi jeho hlavní úkoly, standardky piloval opravdu svědomitě. „Trénoval jsem dvakrát týdně. Patnáct pokusů, to stačí. Člověk musí mít dobrou kopací techniku a hlavně by měl být před pokusem klidný a vědět, kam to chce kopnout. Důležitou roli hraje i představivost. Je potřeba, aby střela měla správnou rotaci a sílu. Vždycky podle vzdálenosti od branky," podotýká Chovanec.