Článek
V úvodu své výpovědi, která trvala s krátkou přestávkou něco okolo čtyř hodin, se Grímm věnoval hlavně otázce ovlivnění jednotlivých utkání, nejčastěji ze sezóny 2018/2019. Slavoj Vyšehrad, jehož bývalý funkcionář Roman Rogoz je v kauze také silně zapleten, tenkrát bojoval o postup do druhé nejvyšší soutěže. A to prý všemi možnými prostředky.
„Rogoz chtěl Vyšehrad dostat do druhé ligy a v tom mu dle mého názoru pomáhal Michal Káník," označil Grímm dalšího ze zákulisních hráčů. Ale jiné síly se pokoušely úřadovat opačným směrem. „Pár dní před utkáním Radotína s Dobrovicemi jsem se sešel s panem Svobodou a nabídl mi 50 tisíc korun, pokud zápas ovlivním ve prospěch Radotína," prozradil, že se jej Chřestýš, jenž tenkrát v Radotíně působil v roli sportovního manažera, pokusil ovlivnit. „Následně jsem byl kontaktován Rogozem, který mi nabídl dvojnásobek. Mluvil jsem i s Berbrem, že je na mě vyvíjen talk. Ten mi odvětil, že nechce, aby došlo k nějakému excesu," vyprávěl dnes již bývalý rozhodčí. „A jelikož se Berbr znal s Rogozem, vnímal jsem to tak, že by bylo lepší, aby vyhrály Dobrovice," pokračoval. Zápas ale skončil vítězstvím pražského celku 1:0 na penalty.
Grímm měl mít za úkol ovlivňovat přímo i utkání Vyšehradu. Doznal se k tomu, že před zápasem z 25. května 2019 mezi Slavojem a Ústí nad Orlicí (2:0) převzal od Rogoze 30 tisíc korun výměnou za to, že pomůže Vyšehradu k vítězství. Danou sumu pak rozdělil i mezi další arbitry a delegáta. „Peníze jsou pro rozhodčí, musíme vyhrát," pátral v paměti Grímm, co mu tenkrát funkcionář Vyšehradu sdělil. Sudího tehdy prý kontaktovaly i Zápy s úplatkem v hodnotě 200 tisíc korun a dovětkem, že má zařídit prohru Vyšehradu, jelikož právě s ním bojovaly o první příčku tabulky. Berbr pak Grímmovi údajně řekl, že nabídku Záp akceptovat nesmí.
O dva týdny později hostil Vyšehrad Litoměřicko (7:1) a duel podle Grímma opět nebyl čistý. Jeho kolega, rozhodčí Marek Janoch, prý prostřednictvím Káníka od Rogoze inkasoval nespecifikovanou částku, z níž dal 10 tisíc korun Grímmovi. „Peníze jsem dostal od Janocha, který mi předal informaci, že je má od Káníka. Nemám ale žádnou představu, jaká částka byla smluvena mezi nimi," vysvětloval. Mimochodem, společně s touto dvojicí řídil duel také nyní již prvoligový rozhodčí Ladislav Szikszay, jenž se ale žádného přečinu nedopustil. Rogoz navíc údajně uplatil i litoměřického funkcionáře Martina Pýchu z toho důvodu, aby soupeř Vyšehradu nastoupil ve slabší sestavě. „Litoměřicím chyběly největší opory, bylo mi jasné, že zápas skončí debaklem," vzpomínal Grímm.
K sázkovému podvodu pak mělo dojít 22. února 2020 během přátelského utkání Vyšehradu s Motorletem (8:3). „Volal mi Rogoz, jestli mám volno a přijel bych odpískat přátelský zápas. Řekl jsem mu, že mám," pravil Grímm. Duel měla podle něj ovlivnit sázkařská skupina z Balkánu, která byla s Rogozem v kontaktu. Prý bylo žádoucí, aby v prvním poločase (ten skončil 2:1) padly alespoň tři góly a celkově minimálně pět. K vedení zápasu podle podaných sázek měl Grímma přesvědčovat Káník.
„Byla nabídka, abychom zápas ovlivnili. K dojednání konkrétní podoby mělo dojít těsně před výkopem, to se ale nestalo," prozradil Grímm, jenž nakonec duel odřídil korektně. Káník se podle něj měl před utkáním naštvat, že sázet nejde a podezíral Rogoze, že jej vynechal a domluvil se přímo s hráči.
Bývalý rozhodčí Tomáš Grímm vypovídá u soudu ohledně ovlivňování utkání, na kterém měl mít coby sudí významný podíl.
Ačkoliv v úvodu zmíněný Svoboda během čtvrtečního soudního jednání akékoliv obvinění odmítl, Grímmova výpověď tvrdí pravý opak. A to nejen co se týče „Chřestýšova" Radotína, ale i duelu rezervy Bohemians s Brozany (0:2) z 8. března 2020. Svoboda totiž prý kontaktoval Grímma a jeho kolegy Marka Janocha s Janou Štychovou, aby zápas výměnou za 50 tisíc korun ovlivnili ve prospěch Brozan. Všichni sudí podle Grímma nabídku přijali, ač například poslední jmenovaná to při své výpovědi před pár dny popřela. „Abych utkání ovlivnil cíleně, to ne. Ale je možné, že v případě, že došlo k nějakému spornému momentu, jsem vybral rozhodnutí pro Brozany," přiznal Grímm, že finanční motivace zřejmě zafungovala. Informaci o výši úplatku dostal poněkud zvláštně skrze sociální sítě, kam mu Svoboda poslal obrázek padesátky.
V poslední hodině došlo na řešení fiktivních faktur na pořádání seminářů pro rozhodčí a dodání sportovního zboží. K ničemu podobnému ale nedošlo a celkovou částku okolo 850 tisíc korun rozdělili Berbr, Rogoz, Káník a právě Grímm. „Reálně mi zůstalo 50 tisíc," pravil Grímm. Berbr si prý měl ponechat asi osmdesát procent výdělku, zbytek šel do kapes Rogozovi s Káníkem.
V závěru se ke slovu dostal i Berbr, jenž si jinak během celého soudního jednání společně se svým obhájcem dělal pečlivé poznámky a bedlivě poslouchal. „Fotbal nefunguje černobíle. Kdo uvěří kazetě, kterou tady přehrál pan Grímm...," započal Berbr svoji závěrečnou řeč. „Je na každém, jak to navnímal. Já ale nemohu přijmout variantu, že člověk který má v procesu nejvyšší trestnost, má mít největší výhodu," připomněl Berbr Dohodu o vině a trestu, kterou Grímm dříve podepsal. Ta má totiž výměnou za pravdivé donzání se k trestnému činu zmírnit potrestání viníka. „Na konec řeknu jen tři slova - pomáhej všem pánbůh," uzavřel bývalý předseda FAČR.
Jednání bylo krátce po půl druhé přerušeno až do 12. června. To by měla vypovídat další velká ryba kauzy Šváb, bývalý funkcionář Vyšehradu Roman Rogoz.
