Článek
Student University of Notre Dame v Indianě se nechal inspirovat Pivní mílí (Beer mile) a předsevzal si za každou závodní míli vypít jedno pivo. Vyskytly se sice určité obtíže, ale svůj konzumní závazek přeci jen dodržel. „Nepřipadalo vůbec v úvahu, že bych nedokončil. Ale znáte to, natrénováno jsem neměl. Jak bych mohl běžet bez toho, abych se stresoval časem? Odpovědí bylo pivo!" svěřil se po úspěšném dokončení půlmaratónu mladý borec novinářům.
Farnan na apríla běžel Holy Half Marathon a ještě před vyběhnutím si dal jedno Coors Light a pak po každé míli další. Aby nemusel svou hydratační soupravu vláčet s sebou na zádech, jel vedle něj kamarád na kole a průběžně jej zásoboval plechovkami. Emmet doběhl v nijak špatném čase 1 hodina, 43 minut a ještě vše průběžně nahrával na akční minikameru.
Farnan se nechal inspirovat Pivní mílí, ale opravdu pouze zlehka. Proti přísným mezinárodním pravidlům Beer mile se provinil hned několikrát. Použil takzvaný shotgunning, kdy se do plechovky proráží další díra, aby tok piva byl rychlejší a plynulý. Také pil pivo s nižším obsahem alkoholu. Zatímco pravá Pivní míle vyžaduje objemové procento alkoholu alespoň 5 %, student se spokojil se 4,2 %.
Také obrácení žaludku Pivní míle trestá penalizací. Tady však studentovi nic takového nehrozilo. Když na něj mezi sedmou a osmou mílí přišla těžká chvilka, bez rozpaků si zplna hrdla odplivl. „Ale málo, asi jen tak jeden a půl piva," jak sám později komentoval. Do cíle dorazil v podnapilém stavu, ale o mnoho lepším, než sám očekával. Dalšího dne měl na univerzitě pokračovat ve svém konstrukčním projektu. Snad vše dopadlo dobře a v Indianě jim překvapivě nespadne nějaký most nebo věž.
Farnanovi přinesl projekt velkou publicitu. Dokonce organizátoři až z daleké Belgie jej pozvali na další ročník svého Beer Lover's Marathonu. A mnoho lidí dokonce svým příkladem inspiroval. Úvahy vedly většinou ve stylu: „Když to zvládl tady tento i s pivem, tak já to dokážu taky."
