Článek
Na mnoho forem lidské činnosti jsou prováděny nejrůznější výzkumy. Nejinak je tomu i v případě přestávky v tréninku. Jejich výsledky jsou většinou potěšitelné. Není to tak zlé, jak bychom si možná někdy mohli myslet. A situace není beznadějná natolik, abychom se z nemoci nejprve pořádně nevyleželi, než se zase pustíme do trénování. Jedna ze studií dokonce tvrdí, že až pětidenní přestávka v tréninku nejenže nikoho nezabije, ale dokonce nebude mít vůbec žádný vliv na tělesnou kondici. A narušená psychika? Sami si za to můžeme, že si připouštíme neopodstatněný strach!
Nějaké té rýmičky nebo chřipky se můžeme s klidným svědomím zbavit, aniž bychom si dělali starosti se ztrátou kondice. Co když ale přijde něco vážnějšího, nějaké zranění například a výpadek nebude v řádu dnů, ale týdnů? Do hry vstoupí dva primární faktory:
♦ jak dlouhá je vaše tréninková historie (čím delší, tím menší bude mít výpadek vliv)
♦ v jaké kondici jste byli před výpadkem (čím lepší kondice z dřívějška, tím menší následky)
Ostřílení veteráni jsou tak v trochu lepší pozici než začátečníci.
Jedna ze studií zveřejněná v Journal of Applied Physiology sledovala, co se stane s lidským tělem, když přestane trénovat na celých dlouhých 12 týdnů. Výsledky byly v mnohém překvapivé. Zpočátku dochází k prudšímu propadu výkonnostního ukazatele VO2 max (jak dobře dokáže tělo zužitkovat kyslík přijatý do plic; čím vyšší ukazatel, tím lepší kondice). Během prvních 12 dnů poklesl VO2 max o 7 %. Pak se ovšem křivka propadu znovu srovnala a klesala jen pozvolna, kdy na konci testovaného období už ukazatel zaznamenal kumulovaný pokles „jen" o dalších 11 % na konečných -18 %. To je ovšem jen jedna stránka věci.
Kupříkladu hustota kapilár ve svalech, další ukazatel trénovanosti, se v podstatě nezměnila. I to je dále jedním z důkazů, že dlouhodobě provozovaný pohyb má na lidský organismus a jeho zdraví obrovský vliv a má tedy smysl. (Podtrhujeme dvakrát a červeně.) Na druhou stranu nelze ze zřetele pouštět fakt, že tato studie byla prováděna na lidech, kteří s výjimkou sledovaného období pravidelně trénovali. Vědci jeden ze svých závěrů formulovali velice pregnantně: Buďto budete možnosti svého těla využívat, nebo o ně přijdete, tělo zchátrá.
Z pokusů vyplynul i další poznatek, který by měl běžce, ale i ostatní sportovce uklidnit. Pokud vás zranění nebo nemoc vyřadila z tréninku, ale vy se přeci jen můžete věnovat pohybu jiným způsobem, propad fyzické kondice může být mnohem menší. Pokud máte například zlomenou nohu, vyplatí se cvičit na nepostiženou horní polovinu těla a opačně. Když se budete alespoň nějakým způsobem hýbat ‒ a klidně to může být třeba „jen" aqua-jogging nebo plavání po úraze ‒ můžete podle vědců uchovat svou fyzičku v podstatě v nezměněném stavu až šest týdnů.
