Článek
Lékaři vzali dvě skupiny studentů bez velkých předchozích běžeckých zkušeností. Jednu z velkoměsta Brusel, jednu z malého belgického města Mol. Obě skupiny absolvovaly dvanáctitýdenní tréninkový program, v rámci něhož třikrát týdně sportovali na svém univerzitním hřišti. Trénink začínal na 20 minutách indiánského běhu (běh střídaný s chůzí) a končil na 32 minutách intenzivního běhu. Během tréninkových jednotek byla také měřena kvalita ovzduší, především pak obsah drobných prachových částeček o průměru 0,02-1 mikrometru (milióntina metru nebo také tisícina milimetru), jejichž hlavním zdrojem je automobilový provoz.
| BUDE VÁS TAKÉ ZAJÍMAT: Imunita a běh: Posiluje trénink obranyschopnost organismu, nebo spíše naopak? |
Na konci testu bylo zjištěno, že fyzická úroveň obou pozorovaných skupin se zvedla, a to v zásadě stejným způsobem. Ovšem velkoměstská skupina vykazovala na rozdíl od maloměstské zvýšené hladiny bílých krvinek (průvodní znak zánětu) a zanícené dýchací cesty. Navíc vykazovala „venkovská" skupina zlepšení kognitivních, poznávacích schopností, které bylo měřeno na základě tzv. Stroopova testu. Ten mapuje reakční dobu a selektivní pozornost zkoumaných osob. Velkoměstská skupina žádné zlepšení nevykázala. Zdá se tedy, že znečištěné ovzduší stírá část pozitivních efektů na člověka.
Vědci své poznatky navazují na jiné, dřívější studie, které rovněž poukázaly na to, že znečištění ovzduší přispívá k „zánětům nervového aparátu a ke kognitivním regresím nejen u člověka, ale i u zvířat". Vědci z Belgie tak dospívají k otázce, zda lze vůbec běžecký trénink v jiném než čistém prostředí doporučit. (Otázkou je také, kde vzít čistý vzduch, když jeho znečištění žádné hranice států nerespektuje.) Upozorňují především na negativní vlivy z oblasti zánětů, kardiovaskulárního a nervového systému.
Ihned se také vynořily kritické hlasy vytýkající studii několik nedostatků. Kupříkladu, že neporovnává dosažené efekty s úplnou absencí tréninku. Jinými slovy, že neupozorňuje na některé přeci jen pozitivní efekty tréninku i ve velkoměstě (zvýšení fyzické kondice). Další výtka směřovala ke skutečnosti, že studenti 24 hodin denně trávili ve velkoměstě či na „venkově" a že tedy na jejich zdraví bude mít zásadní vliv právě to, v jakém prostředí se pohybují i mimo trénink. Jsme tedy vážně zvědaví, jak s uvedenými informacemi naloží třeba Pražané či Brňané. Přestanou trénovat? Začnou méně jezdit auty? Stanou se z nich běžečtí ekoteroristé? Uvidíme...
