Článek
Padesátník Tom Mitchell není běžec. Alespoň to o sobě říká. Před osmi lety zemřela jeho dcerka Shayla na vzácný druh rakoviny. Tehdy se Tetovaný Tom, jak mu známí říkají, rozhodl pro založení neziskové organizace Stillbrave Childhood Cancer Foundation. Nemá ambice suplovat práci lékařů nebo výzkumníků v univerzitních týmech. Hlavní cíl organizace je pomáhat rodinám překlenout velmi těžké období, kdy třeba vydaly všechen svůj majetek na pokrytí léčby malého pacienta. Organizace jim pomáhá platit nájem, benzín nebo účty ze samoobsluhy.
Tom drží v ruce dvě stovky laminovaných cedulek. Na každé z nich je uvedeno jméno jednoho dítěte, které bojovalo nebo bojuje s rakovinou či které svůj boj už prohrálo. Běžec nahlas předčítá každé z nich. „Každý rodič každého tohoto dítěte si ze všeho nejvíc přeje jen jednu věc ‒ aby to někdo zkusil. Nevěří na zázračné léčby do druhého dne, ale velmi si přejí, aby to někdo alespoň zkusil," říká Tom v dokumentu.
I dokumentarista Jay Korff, který s Tomem na filmu spolupracoval, má ve své minulosti příběh, který ho dovedl až sem. Několik let předtím natáčel dokument s malou desetiletou holčičkou trpící nádorem mozku. Pár dní před svou smrtí jej dívka pověřila, aby její příběh využil jako platformu pro zprostředkování pomoci jiným.
Také Jay si při Tahoe 200 sáhl až na dno. Po trati se pohyboval na horském kole a velké části trasy projel kvůli záběrům i několikrát. Pak se vrátil do svého SUV, v němž celou tu dobu bydlel a jedl, a vydal se zase o kus dál. O spaní nemohla být víceméně ani řeč. Za čtyři noci, po které se závod konal, naspal v průměru asi 90 minut. Ale pořádný odpočinek si nedopřál. Nechtěl dát do filmu méně než všechno. Hlavně když jednou z členek Tomova podpůrného týmu byla matka syna, jenž svou bitvu s chorobou prohrál několik týdnů před startem závodu.
